Jak Kmoníček ve svém komentáři uvádí, funkční vojenská aliance musí mít jasně definovaného nepřítele. A to nejlépe takového, který má myšlenkový systém přesně opačný než ten, který takové sdružení vyznává.

„Severoatlantická aliance v období studené války představovala dokonalý příklad. Bojovala proti myšlenkovému světu komunismu a ten ji správně vnímal jako ideového, nikoliv jen vojenského nepřítele,“ zmínil Kmoníček s tím, že po konci studené války a zániku myšlenkového světa komunismu prochází i NATO obdobím, kdy není schopno na dlouhodobé bázi definovat, kdo je jen protivník a kdo nepřítel.

Následně si pak všímá nápadu americké administrativy ohledně nové aliance MESA (česky BSA), která by měla sdružovat osm arabských států, z toho šest z oblasti Zálivu a k nim Egypt a Jordánsko. Tato Aliance by měla být hrází proti íránské agresi, terorismu a extremismu. 

„V realitě by tedy měla být vojenským sdružením sunnitů proti íránským šíitům s tím, že by útok na každého jednoho z nich byl považován za útok na všechny tak, jak říká v NATO článek 5,“ poznamenal Kmoníček.

„Jakkoliv je to na povrchu myšlenka odvážná a chvályhodná a v některých částech by neformálně mohla fungovat, v realitě představuje idea arabské vojenské aliance BSA proti Íránu s účastí USA věc stejně praktickou jako učit ptačí vejce létat. To je také myšlenka odvážná, potenciálně užitečná a současně neprakticky idiotská,“ dodal Kmoníček.

A poznamenal, že chceme-li učit vejce létat, je praktické podívat se do historie, zda se o to již někdo nepokusil. „Když se v roce 2014 na vrcholu vzestupu tzv. Islámského státu ohrožené arabské státy pokusily vytvořit něco podobného BSA, byl výsledek pod psa,“ dodal dále Kmoníček.

„Až se tedy v půlce října sejdou arabští sunnitští vůdci ve Washingtonu s prezidentem Donaldem Trumpem, aby projednali další koordinovaný postup vůči Íránu, jasná je jenom jediná věc. Nebudou mít nedostatek finančních prostředků. Budou mít ale nedostatek všeho ostatního,“ uzavřel.