Franciscus Cornelis Gerardus Maria Timmermans je nizozemský politik a diplomat, který v současné době zastává funkci prvního místopředsedy Evropské komise a zároveň evropského komisaře pro lepší regulaci. Timmermans v minulosti působil hned v několika funkcích v rámci nizozemského státního aparátu, včetně pozice ministra zahraničních věcí.

Frans Timmermans pochází z holandského Maastrichtu. Studoval na mnohých evropských univerzitách a kromě své rodné holandštiny hovoří též plynně italsky, rusky, francouzsky, německy a anglicky.

Holandský diplomat vystoupil 9. února na konferenci s názvem „Budoucí síla“, kde pohovořil o budoucnosti Evropské unie a jejích transatlantických vztazích.

Celý proslov ZDE

„Na co vlastně potřebujeme společnou obranu? Co máme takovou potřebu bránit? Musíme zajistit bezpečí pro naše občany, to je jasné. Co je ovšem to, co máme takovou potřebu střežit a bránit? Náš způsob života. Naši otevřenou společnost, demokracii, právní řád a svobody,“ míní holandský diplomat.

„Evropa je unie nepravděpodobných spojenců. Jestli se domníváte, že nacionalismus je vítaným závanem čerstvého vzduchu, zamyslete se pořádně; je to jen cesta k válce. Francouzi a Němci, Holanďané a Belgičané, Dánové a Švédové, Francouzi a Angličané, Maďaři a Rumunové, Bulhaři a Řekové; všechny tyto národy proti sobě v krvavé historii Evropy několikrát bojovaly.“

„Již dvanáct let po konci druhé světové války byla podepsána Římská dohoda. Z odvěkých nepřátel se stali nejbližší spojenci. Byl založen nejúspěšnější mírový projekt v lidské historii. Tento mír zajišťuje Severoatlantická aliance. K dosažení míru potřebujete demokracii a jednotu, ale také bezpečnost. V aktuální situaci potřebujeme NATO více než kdy jindy.“

„Představte si na chvíli, že kubánskou raketovou krizi řeší Trump s Putinem prostřednictvím Twitteru. Musíme si plně uvědomit, že žijeme ve světě, ve kterém existují atomové zbraně.“

„Transatlantický vztah svou hloubkou přesahuje jakéhokoliv jednotlivého politika z té či oné strany Atlantického oceánu. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že Evropa se o sebe musí umět postarat sama. Přesto jsem přesvědčen o tom, že strategické zájmy Evropy a Spojených států jsou totožné. Jsme si blízcí, jelikož vyznáváme stejné hodnoty: otevřenost, diverzitu, pluralismus, svobodu a demokracii.“

„Nyní se ovšem musíme soustředit na krizi, která ohrožuje naše hodnoty přímo u nás v Evropě. Mluvím o alternativních faktech, xenofobii, nacionalismu a podobných fenoménech, které se objevují v zemích, jako je Turecko, Polsko, Maďarsko, a dokonce i na západním Balkáně. Objevují se staré dělící linie, které se tentokrát neprojevují železnou oponou, kulomety a pracovními tábory, ale spíše mentalitou Evropanů. Vzniká stále větší rozdíl mezi otevřenými a zakrytými evropskými společnostmi.“

„Pravdou ovšem zůstává, že jen lidé žijící v otevřených společnostech mohou úspěšně čelit dnešním výzvám. Čtvrtá průmyslová revoluce přináší změny rychleji než kdykoli dříve. Co je inovace pro jednoho, je hrozba pro druhého. Kreativita je měnou nové ekonomiky. Tato měna se nejlépe razí v otevřené a svobodné společnosti chráněné právním řádem.“