Celkem 4,77 milionů obyvatel nevyplnilo kolonku vyznání. Před deseti lety odpověď poskytlo téměř dvojnásobek lidí. „V této chvíli můžeme mít pouze hypotézy, z části za to může neochota lidí komunikovat s úřady,“ řekl místopředseda ČSÚ Stanislav Drápal v Událostech, komentářích. Sociolog Petr Soukup se dívá na prázdná políčka pozitivněji. „Já si to interpretuji tak, že se lidé nechovají jako hloupé ovce, ale uvědomují si svobodu volby, a pokud něco nechtějí sdělit, tak to tam nenapíšou,“ dodal.

Církve si musí najít cestu k lidem

Marek Vácha věří, že čísla neodrážejí úplně realitu a pokles věřících není tak dramatický. „Nicméně k nám přichází trend ze západu, kdy lidé věří, ale nepraktikují. Je velikým úkolem církve, aby našla k lidem cestu. Myslím, že církvím v USA se to daří daleko lépe než nám, vnímají potřeby lidí a dělají pro ně různé programy.“

Na druhou stranu se Vácha dívá na fungování církví v Česku optimisticky. „Po roce 89 došlo k skvělé věci, že stát jde ruku v ruce s církvemi, v tom se mnohé zlepšilo. Zvláštní ovšem je, že se z katolického náboženství stává víra intelektuálů a vzdělaných lidí,“ upozornil kněz a Soukup mu dává za pravdu.

Sčítání je drahé a k ničemu

Soukup tvrdí, že sčítání lidu nemá moc v lásce. „Stojí to spoustu peněz a na odpovědi se nedá stoprocentně spolehnout.“

S tím Drápal nesouhlasil a namítl, že výsledky odpovídaly předvídatelným trendům. „Jedinou anomálií je, že téměř 5 milionů obyvatel odmítlo odpovědět na otázku vyznání.“ Zároveň upozornil, že sčítání je pro stát velmi důležité. „Kromě politiky má využití i v podnikání.“