Parlamentní volby, které v neděli skončily vítězstvím proevropských sil, vyvolaly naděje na nastartování reforem a zásadní změnu zkorumpovaného politického systému, aby země mohla podle plánu prezidenta Petro Porošenka v roce 2020 podat přihlášku do Evropské unie. Suščev je v nadějích na rychlou změnu poměrů opatrnější.

„Naše ekonomika se rozkládá už 20 let. Vše je nastaveno na korupci," vykládá Suščev. Poukazuje na spletitost daňového systému, který vytváří nepřeberně množství příležitostí k neplacení daní, dávání a braní úplatků a neférové konkurenci pod střechou politické protekce. Jasná a průzračná pravidla dosud nefungují, a tak není divu, že normální je podnikat bez zisku, s nulou či mírnou ztrátou.

„Ale krást se přeci má ze zisku, ne z obratu. U nás je tomu naopak. Na Krymu za Ukrajiny bylo vše zdarma a poloostrov byl chudý. Proto to tak s ním dopadlo," dodává v narážce na březnovou anexi Ruskem, podpořenou většinou místních Rusů. „Hlasovali ne pro Rusko, ale proti tomu, co se dělo za Ukrajiny," soudí.

Výhodnější je zaplatit, než narazit na problémy

Na poloostrově Suščevovi už vyvlastnili vinařský podnik, místní elity si prý dělají i zálusk na rekreační středisko. Ozbrojence se samopaly, kteří se mu pokoušeli zabavit majetek, zažil svého času i na Ukrajině, ale u soudů vyhrál, a tak si těžkou hlavu nedělá a hovoří o mezinárodních soudech, jestli dojde na nejhorší.

„Naše země je vlastně kolonií vlastního státu, který ji vykořisťuje," míní. „V Evropě přeci není zvykem podplácet svého nadřízeného. Tady je to běžné," říká o poměrech ve státní správě či u dopravní policie.

Sahá po příkladu z oboru. V Kyjevě, kde Arkada zrovna staví nové sídliště se sociálními byty s cenou metru obytné plochy 800 dolarů (asi 17.500 Kč), je prý zvykem, že z každého metru se odvádí po pěti dolarech každému ze čtyř státních úřadů, který může říci ke stavbě své slovo. Výhodnější je zaplatit, než narazit na problémy, které se jinak nevyřeší. Jeden z úřadů nyní řídí šestadvacetiletý syn vysoce postaveného státního představitele.

Nepotřebujeme populisty

„Je to veřejné tajemství, ale nikdo s tím nic nedělá," tvrdí bankéř. Petro Porošenko, ještě než se stal prezidentem, prý měl v Kyjevě také stavební projekty, takže by mohl mít o poměrech povědomí, ale náprava dosud nenastala.

Bankéř z okna své pracovny v centru Kyjeva ukazuje na ulici, kde během únorových potyček mezi protivládními demonstranty a policisty věrnými později svrženému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi zahynuli tři lidé. „Sám jsem chodil každý den na Majdan. Ale nic se nezměnilo a lidé jsou rozčarováni," říká. „Tento parlament není na dlouho. Dával jsem mu tři roky, teď spíš půldruhého," předpovídá.

Sotva se dá čekat efektivní rozhodování o stamilionech ze státní kasy od poslanců, kteří si tak dlouho z „čirého populismu" snižovali oficiální platy, že se dostali pod částku, za kterou se dá v Kyjevě žít - a do práce jezdí v limuzínách. A o to víc jsou náchylní ke korupci.

„Problém v naší politice tkví v tom, že nikdo nebojuje o moc, ale o peníze. Není tajemství, že se před volbami prodávala volitelná místa na kandidátkách za miliony dolarů," podotýká.

V nové sněmovně má být šest či sedm stran, ale ani jedna nemá jasnou ideologii, stojí a padá se svým vůdcem, a to nevěští pro budoucnost nové vlády nic dobrého. Zvláště dá-li se počítat na východě země s obnovením útoků proruských separatistů. „Bojíme se tomu říkat válka, ale válka to je," dodává.

Potřebuje Ukrajina nějakou obdobu Marshallova plánu, který přílivem americké pomoci dokázal poválečnou západní Evropu znovu postavit na nohy? „V porovnání s Řeckem jsou dosavadní úvěry pro Ukrajinu vlastně docela malé. Ale je problém je efektivně řídit," říká.

„Doufám, že konečně někdo pochopí, že potřebujeme normální kádry a ne populisty, kteří 20 let jen slibují, že bude líp, ale nic pro to neudělají. Ukrajina má obrovský potenciál, ale chybí jí efektivní vedení. Je jako silný motor, který postrádá akumulátor, aby se dal nastartovat. Na Ukrajině jsou pro investory větší rizika než jinde, ale zisk je úměrně větší," zdůraznil.