„Zatčení zpravodajského důstojníka nemusí být pro kontrašpionáž nejužitečnějším vyústěním a závěrem její práce. Je totiž téměř jisté, že zadrženého vyzvědače nahradí nový, jehož bude třeba, i s jeho kontakty, nejprve identifikovat, což může trvat dlouhé měsíce i roky. Lze ovšem pochopit, že pro veřejnost je soudní proces se špiónem, a jeho vyhoštění, viditelným a srozumitelným výsledkem, i když ve skutečnosti velmi ošidným, ale i ověřením smysluplnosti kontrašpionáže,“ podotkl mluvčí BIS Jan Šubert. O Česku se dlouhodobě mluví jako o zájmové oblasti ruských agentů a vzhledem ke konfliktu na Ukrajině začíná jít i o velké bezpečnostní riziko.

Obrácení špióna

„Skutečnost, že dlouhá léta neproběhne soudní proces s nějakým špiónem, ještě nic nevypovídá o kvalitě kontrašpionáže. Neznamená to, že kontrašpionáž, jejímž úkolem je chránit stát před působením a pronikáním cizích zpravodajských služeb, nefunguje a špatně pracuje. Odsouzení, nebo vypovězení důstojníka cizí rozvědky má ještě další rozměr, který vysvětluje, proč nejsou soudní procesy se špióny příliš časté a dochází k nim spíše výjimečně. Smyslem kontrašpionáže totiž není vyzvědače zatýkat a předávat vyšetřovatelům, ale hlavně je odhalit, dostat jejich činnost pod kontrolu, a aniž by cokoliv tušili, vést je a využít například podsouváním vhodně upravených údajů a zpráv, kterými lze protivníka dezinformovat a klamat. Ideální je, pokud se to podaří, odhaleného špióna `obrátit`, aby vědomě pracoval pro druhou stranu,“ sdělil dál Šubert.

Podle tiskového mluvčího BIS je ale dokázání trestné činnosti důstojníka rozvědky, jeho zadržení, předání vyšetřovateli a následné odsouzení, velmi obtížné. „Profesionální zpravodajci procházejí před vysláním do zahraničí speciálním výcvikem, který je ve značné míře zaměřen na metody zabraňující trestnou činnost dokázat a špióna usvědčit,“ doplnil.

Zpráva z Ukrajiny

V médiích se nedávno objevila zpráva, že ukrajinská rozvědka odhalila na čtyřicet ruských agentů. Jeden ze šéfů ukrajinské tajné služby SBU Vitalij Najda sdělil na tiskové konferenci, že Ukrajina má důkazy o ruském zapojení do dění na východě země a pochlubil se, že zadrželi čtyřicet agentů, které prý najala ruská tajná služba. Muži se údajně po svém zadržení doznali, že se nechali najmout, a nyní pomáhají s vyšetřováním. Najda také řekl, že separatisté na východě země mají od Ruska jasné rozkazy a že Moskva připravuje záminku pro invazi.

„Zachytili jsme rozhovor, který naznačuje, že ruské speciální síly plánují zabít sto až dvě stě Ukrajinců, poté vyšlou tanky a obrněná vozidla,“ prohlásil dále s tím, že na východě Ukrajiny působí stejní příslušníci zvláštních ruských sil jako na anektovaném Krymu. Podle něj to dokazují volací znaky, které ukrajinská rozvědka zachytila. Rusko nicméně opakovaně odmítá obvinění, že se do událostí na Ukrajině vměšuje a připravuje invazi. Moskva si nicméně vyhradila právo vojensky zasáhnout, aby ochránila krajany a ruskojazyčné obyvatele Ukrajiny. Objevují se hlasy, že podobné právo by si Rusko mohlo nárokovat i v Česku, například v Karlových Varech, kde žije významná ruská diaspora.