Zdá se, že stále panuje napětí mezi standardní ruskou armádou a soukromou armádou Skupiny Wagnerovců. Zatímco ještě před pár dny Jevgenij Prigožin, zakladatel soukromé armády, tvrdil, že v okolí Bachmutu bojuje jen jeho skupina. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) už je ale všechno jinak. V okolí Bachmutu působí už i standardní ruská armáda, která přebrala od Wagnerovců iniciativu.

To podle ISW také znamená, že předpoklad institutu, že snaha o dobytí Bachmutu vyvrcholila na konci roku 2022, byl mylný.

„Ofenziva Wagnerovců kulminovala, jak ISW vyhodnotil 28. ledna, ale ruské velení zavázalo dostatečné množství konvenčních ruských sil k jejímu oživení, čímž předešlo celkové kulminaci ofenzivy, která pokračuje,“ napsal institut.

Ruské síly pokračují v provádění útočných operací severovýchodně a jihozápadně od Bachmutu a od dobytí Soledaru 12. ledna si zajistily omezené územní zisky. ISW uvedl, že v tuto chvíli nelze počítat s tím, že by ruské síly přestaly na Bachmut útočit. Teoreticky je prý ale možné, že se Ukrajinci rozhodnou takticky se z Bachmutu stáhnout.

„Je mimořádně nepravděpodobné, že ruské síly budou schopny provést překvapivé obklíčení ukrajinských sil v Bachmutu,“ upozornil institut.

Ukrajinské vojáky v Bachmutu vyzpovídala britská BBC a dozvěděla se od nich, že situace ve městě a kolem města zůstává napjatá, protože Rusové se stále rychleji učí a mění strategii. Učí se koordinovat útok pěchoty, dělostřelectva a letectva.

„Nejhorší jsou letadla. Neslyšíte je, dokud není pozdě. Stejné je to s tanky. Dělostřelectvo je jednodušší - alespoň můžete mít vteřinu nebo dvě (na střemhlavý útěk) poté, co je uslyšíte přilétat,“ řekl seržant Denys Kalčuk z čistě dobrovolnického praporu Dnipro-1.

„Je to pro nás nyní velmi těžké. Chápeme, že Rusko se každý den učí a mění svou strategii. A myslím, že se musíme učit rychleji," řekl Dmytro Podvorčanskij, který velí průzkumné jednotce v Dnipro-1.

I podle BBC je však nepravděpodobné, že Rusové teď zcela dobudou Bachmut. Dodávky západních zbraní na Ukrajinu prý totiž vyrovnaly síly na bojišti. Navíc se podle BBC zdá, že ukrajinští vojáci jsou sice unavení, ale neklesají na duchu. Jejich morálka zůstává na solidní úrovni. Ale i mezi vojáky prý zaznívá, že by ukrajinská armáda opravdu nutně potřebovala západní stíhačky.

Americká zpravodajská stanice CNN upozornila, že se Ruská federace přepočítala nejen v odhadu situace na frontě, ale také ve čtení evropské politické mapy. Podle CNN Kreml sázel na to, že rozhádá západní spojence na plynovodu Nord Stream 2 a pokud tento plynovod bude zablokován, z Moskvy se bude ozývat, že o dění v Německu už se nerozhoduje v Berlíně, nýbrž ve Washingtonu, což by se jako informace řadě Evropanů nelíbila.

Američané se skutečně postavili proti plynovodu Nord Stream 2, ale Německo ukázalo, že stále trvá na své suverénní politice. Ukázalo se to podle CNN u dodávek německých tanků na Ukrajinu. Kancléř Olaf Scholz trval na tom, že německé tanky pošle na Ukrajinu jedině tehdy, když je pošlou také Američané. A neustoupil.

„Desetiletí poměrně neotřesitelné důvěry v USA, ne-li úplné důvěry, nahradil tvrdohlavý evropský pragmatismus - a Německo je v čele,“ napsala CNN.

Scholz podle americké zpravodajské stanice ukázal, že téměř miliarda obyvatel členských států NATO je dnes ve shodě se svými politiky, že Ukrajině se musí pomáhat. Přitom dlouhodobě platilo, že němečtí občané byli dlouhodobě naladěni proti válce. Ale Scholz je dokázal přesvědčit, že se Ukrajině musí pomoct. Zároveň dal najevo, že Německo chce být tou zemí, která bude koordinovat posílání německých tanků Leopard 2 do ruské války na Ukrajině.