„Nemohu mlčet k tomu, jakým způsobem komentuje Miloš Zeman průběh návštěvy v Berouně a k jakým zrůdným formacím přirovnává své berounské odpůrce,“ napsala ve svém protestním textu Borovská o tom, že Zeman přirovnal své odpůrce k někdejším stoupencům nacistických jednotek SA.

Umělkyně původně hledala inspiraci na protest mezi jí blízkými umělci, aby přišla s nějakou kreativní a smysluplnou formou. Slovo dalo slovo, a vznikla tak uzavřená skupina na Facebooku, kam mohli jen známí na pozvání a ve které se řešil možný průběh protestu.

„V Praze jsem na vysoké škole prožila listopad 1989 a do Prahy jsem jezdila vždy, když jsem cítila potřebu vyjádřit nesouhlas s tím, co se ve společnosti děje,“ napsala Borovská a dodala, že uvítala podporu svému protestu, která přišla z Prahy.

Celý text zde.

„Ti, kdo se ten den chystali vyjádřit svůj protest na náměstí, vůbec nevěděli, co je tam čeká. Předpokládali jsme, že nás tam nepustí s transparenty nebo budou kontrolovat totožnost apod.,“ vysvětlovala s tím, že bylo příjemné překvapení, když se berounské náměstí v poklidu z poloviny zaplnilo odpůrci Zemana, „přestože v centru bylo od odpoledne více policistů v uniformách i v civilu než místních obyvatel“.

A tak v klidu a v tichosti protestovali a kroutili hlavami nad tím, jak se prezidentovi příznivci smějí nad „Zemanem vyřčenými trapnostmi“. Odpůrců podle ní bylo výrazně víc než příznivců a nakonec, znudění Zemanovým proslovem, odešli na druhou stranu náměstí.

„Ten den se na náměstí sešli kamarádi a známí se svými rodinami, učitelé i studenti a přinesli si každý své transparenty, svá hesla a svoje trenýrky,“ napsala výtvarnice s tím, že to bylo velké zadostiučinění. „Takže pokud se i v dalších městech domluvíte, že nechcete, aby Miloš Zeman zasel právě u vás nenávist a zlobu, prostě o sobě dejte vědět – jako my v Berouně,“ dodala a vysvětlila, že nikdo nikomu v ničem nebránil.