Klauzule podle nálezu představuje přiměřené opatření, jehož cílem je efektivní fungování europarlamentu. Rozhodování ÚS bylo náročné, plénum nad klauzulí debatovalo při pěti svých zasedáních. Původního soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka nakonec nahradil Jiří Zemánek. Pod výsledným nálezem jsou tři odlišná stanoviska. Kromě Šimíčka nesouhlasily ani Milada Tomková a Kateřina Šimáčková.
Piráti loni získali 4,78 procenta hlasů, zelení 3,77 procenta. Svorně tvrdili, že klauzule omezuje poměrné zastoupení politických proudů a nemá praktický význam - po eurovolbách totiž nikdo nesestavuje vládu, a tak neexistuje zájem na stabilním a přehlednějším parlamentním prostředí s menším počtem frakcí.
Volební senát NSS loni těsnou většinou čtyř ze sedmi hlasů přerušil řízení o obou stranických stížnostech a požádal o přezkoumání klauzule ústavní soudce. Pětiprocentní hranice prý omezuje svobodnou soutěž politických sil, rovnost hlasovacího práva a právo na přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek.
ÚS v minulosti potvrdil oprávněnost pětiprocentní uzavírací klauzule ve volbách do Sněmovny. Eurovolbami se dosud nezabýval. Ústavnost uzavírací klauzule nastavené na tři procenta hlasů ovšem v minulosti řešil také německý ústavní soud a rozhodl o jejím zrušení.
Loňské eurovolby vyhrálo hnutí ANO se 16 procenty hlasů. Získalo čtyři mandáty, stejně jako TOP 09 se Starosty a ČSSD. Po třech křeslech drží komunisté a lidovci. ODS získala dva mandáty, jeden má Strana svobodných občanů.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ste, čtk
