Užitečnost církve je sporná, píše Petr Uhl

04.01.2012 9:28 | Zprávy

Je možné zajistit chod církví tím, že jim stát vydá část majetku, na nějž vznášejí právní nárok? Dostanou tak církve částečné odškodnění za to, o co kdysi z různých důvodů přišly? Podle komentáře Petra Uhla v deníku Právo si to lidé nepřejí.

Užitečnost církve je sporná, píše Petr Uhl
Foto: Anna Vidiševská
Popisek: Půlnoční mše v kostele v Klimkovicích

Prý se obecně tvrdí, že na základě užitečnosti církví se posuzuje, zda má stát jejich chod zabezpečovat nebo přispívat k jejich činnosti.

Už Charta 77 a katoličtí aktivisté požadovali odluku církve od státu

Podle průzkumu veřejného mínění považuje církve za užitečné jen 40 procent lidí. Proti vydávání majetku církvím bylo 69 procent dotazovaných. „Prý to souvisí s 'užitečností' církví. Samo vymezení užitečnosti, pragmatické či naopak kulturní, je sporné. Už od odluky církve od státu ve Francii z roku 1905, kde zákon státu zakazuje na církve jakkoli přispívat, se v evropských zemích o vztahu státu a církví stále diskutuje,“ píše Uhl v Právu.

Poukázal na to, že také Charta 77, katoličtí aktivisté a v roce 1988 až 600 tisíc věřících požadovali v petici náboženskou svobodu a odluku církve od státu. „Již tehdy se mluvilo o potřebě církevních (a jiných) asignací či o církevní dani. Česká společnost se ale nechala obloudit jiným heslem – Co bylo ukradeno, musí být navráceno – a upnula se na restituce. To se mají rušit i zásahy Josefa II.?“ ptá se Uhl v článku v Právu.

Každá restituce je zdrojem křivd. Mají se zrušit i zásahy Josefa II.?

Dále píše, že pozemkové reformy v letech 1919 a 1946 byly rozhodnuty demokraticky, ale že každá restituce je zdrojem křivd.

Vzrůstají prý obavy z klerikalizace státu. Přispěla k tomu „národní pouť“ ve Staré Boleslavi, v jejímž čele šel prezident republiky, a také „státní pohřeb“ v podobě římskokatolického církevního obřadu.

Stát i občané by se měli podílet na poskytování církevních duchovních služeb

„Jsem ale přesvědčen, že stát a občané individuálně (podle pravidel, jež určí zákon) se mají finančně podílet na poskytování církevních duchovních služeb, na péči o památky, na službách sociálních, zdravotních a vzdělávacích církví a jejich zařízení,“ tvrdí Uhl v Právu.

Díky sociálně demokratickému Senátu je málo pravděpodobné, že dojde k prohloubení odluky církví od státu. Přispívají k tomu také Věci veřejné, které se staví proti vyplácení peněz církvím po dobu nejméně 30 let. Vláda nejspíš dotáhne církevní restituce do konce, jak slibovala od začátku svého funkčního období. Zabezpečení chodu církví ale pravděpodobně bude úkolem některé další vlády.

 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vfe

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

Jak přesně si to vyvlastnění představujete?

A byť je to mířeno proti Rusům, není paradox, že přesně tohle dělali oni? Fakt myslíte, že je to demokratický nástroj?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kam se nacpal Ondřej Vetchý komunistovi? Už je mi protivnej, vzkazuje Jan Schneider

10:14 Kam se nacpal Ondřej Vetchý komunistovi? Už je mi protivnej, vzkazuje Jan Schneider

Analytik a signatář Charty 77 Jan Schneider se vysmál herci Ondřeji Vetchému a naznačil, kam přesně …