Podle ní Mrázek nejspíš zemřel kvůli ústecké továrně Setuza. Proč by měla podsvětí zajímat továrna na prací prášky a mýdla? Setuza uměla zpracovat řepku, a to z ní v době, kdy se začalo mluvit o povinném přimíchávání biologických složek do nafty, udělalo strategicky cennou věc.

„Já mám tip na několik lidí. Nejsem schopen říci, že to byl ten jediný. To by ten případ byl už uzavřen,“ řekl deníku o možných podezřelých vykonavatelích vraždy Mrázka bývalý vyšetřovatel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jaroslav Hruška. „Tuším, kdo asi mohl být Mrázkovým vrahem.“

„A je to někdo z podsvětí kolem Setuzy,“ říká další detektiv, který naznačuje, že jméno, jež nechce bez důkazů vyslovit, nepatří člověku, o kterém se dosud nemluvilo.

Jedním z podezřelých byl Krejčíř

Mrázek Setuzu získal jako dědictví po zkrachovalé IPB, byl však nucen ji prodat. Málo se ví, že v té době neměl peněz úplně na rozhazování. Krátce předtím si totiž v Českém Brodě postavil nákladný dům.

V té době se ale o Setuzu začal hlásit i Radovan Krejčíř, další těžká váha podsvětí. „Začal prohlašovat, že drží akcie Setuzy. Začal se tvářit, že je majitelem firmy,“ vzpomíná bývalý detektiv Karel Tichý, který na Mrázkovi ještě za jeho života pracoval.

I proto Krejčíř figuroval vysoko v okruhu podezřelých. A protože Setuza byla firmou se snad nejsložitější vlastnickou strukturou, řadila si policie vedle Krejčíře i Mrázkova obchodního partnera Tomáše Pitra nebo jeho bodyguarda Pavla Šrytra, který pracoval také pro Mrázka.

Vrah na místě nezanechal žádnou stopu

List také připomíná podrobnosti vraždy. Došlo k ní v pondělí 25. ledna v osm večer, kdy František Mrázek po zhlédnutí televizních zpráv vyšel ze dveří historické usedlosti v Praze na Lhotce, kde měl kancelář, a zamířil k přistavené terénní toyotě. Vrah číhal 40 metrů odtud za plotem zahrádkářské kolonie. Měl dobrou loveckou zbraň a podle policie ideální podmínky, takže mu těch několik kroků, jež ušel Mrázek od východu k pancéřovanému vozu, stačilo.

Vrah na místě nezanechal žádnou stopu. DNA, svědky či vlákna z textilií si mohla policie rovnou škrtnout. Objevil se jen tip od informátorů z podsvětí, že krátce před vraždou se do Česka dostala speciální odstřelovačská puška, kterou si z ciziny kdosi objednal.

Policie je toho názoru, že vraždu nemusel nutně spáchat výjimečný profesionál, který by třeba jen kvůli tomu přijel z ciziny. I když se o této možnosti mnohé psalo, zastřelit Mrázka by prý svedl každý šikovný střelec.

Mrázek sbíral kompromitující materiály na politiky

Celý případ měl prý i politické souvislosti. Setuzu totiž nešlo prodat bez spolupráce s vládou, protože dlužila státu čtyři miliardy. Mrázek měl proto motiv vydírat tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka.

Mrázek také kompromitující materiály na politiky skutečně sbíral. Z toho se zrodil takzvaný „Mrázkův archiv“. Později jej policisté našli u Tomáše Pitra a vznikla z něj část Kubiceho zprávy, kterou šéf ÚOOZ přinesl do parlamentu, aby dokumentoval, jak případ Mrázek do politických kruhů zasahuje.

Vyšetřování skončilo definitivně po čtyřech letech od vraždy. „Vražda Františka Mrázka byla odložena už v roce 2010,“ citoval list nynější vyjádření mluvčí městského státního zastupitelství Štěpánky Zenklové.

Největší záhady Mrázkovy vraždy

K největším záhadám patří to, jakou roli kolem Františka Mrázka sehrála tajná služba. Už citovaný detektiv Tichý popisuje, že na žádost Bezpečnostní informační služby Mrázka a Pitra lidé z protikorupční jednotky sledovali, a to i v den vraždy na schůzce v hotelu Esplanade. Odpoledne však byli odvoláni s tím, že směnu si přebírá sama BIS. Kdyby se to nestalo, říká dnes Tichý, mohli detektivové z protikorupční klidně pokračovat až do večera a vidět vraždu v přímém přenosu.

BIS také nepřetržitě monitorovala Mrázkovu kancelářskou budovu v Praze na Lhotce. Mohla mít tedy události nahrané, ale nikdy žádné takové záznamy či dokumenty policistům nevydala. Zpravodajci dokonce přišli s vysvětlením, že na jeden den se sledovací zařízení porouchalo.

Další záhadou je fakt, že krátce před vraždou Františka Mrázka byl jeho obchodní partner Tomáš Pitr na útěku před stíháním z daňových úniků. Šestého ledna se však nečekaně objevil, když ho osobně přivezl z Německa do Prahy ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Karel Randák.

Civilní kontrarozvědka, již tehdy Randák řídil, přitom běžně kauzy, jako byla ta Mrázkova (anebo Pitrova), neřeší. Proč tedy Randákova asistence? To zatím není známo.

List také tvrdí, že i když to nikdo neřekne na diktafon, více lidí, kteří se Mrázkovou vraždou zabývali, se svěřuje se svým přesvědčením, že o ní mohla přinejmenším vědět některá z bezpečnostních složek státu. Nebo že ona bezpečnostní složka rozehrála velkou hru, při níž proti sobě rozeštvala lidi v podsvětí natolik, že už si to s Mrázkem vyřídili sami.