Z německého Bavorska potom přijel zástupce mnichovského předsedy Bavorské strany Jaroslav Curlisca. „Přišel jsem morálně podpořit své kolegy z Moravy. Máme podobné cíle. My v Německu zase pracujeme na bavorské samostatnosti. Naším cílem je převést z Bruselu více pravomocí na obce a města v regionu. V Bruselu se rozhoduje o spoustě věcí, o kterých tam nemohou mít tak dobrý přehled jako voliči ve svém vlastním místě. V tomto směru by bylo lepší, aby měly tuto možnost jednotlivé obce,“ upozornil host z Německa Jaroslav Curlisca.

Protiprávní zrušení Moravy, Čech a Slezska

„Náš hlavní politický cíl je nedobrý stav, kdy byly v roce 1949 protiprávně zrušeny Morava, Čechy i Slezsko,“ upozornil lídr do Evropského parlamentu za Moravany Ondřej Hýsek. Ještě před tím, než se dav demonstrantů vydal na svou pouť Brnem, připomněl přítomným, že se nachází na Moravském náměstí, kde je budova místodržitelství, odkud se vládlo z Moravy, která neměla do roku 1918 s Prahou nic moc společného. Pokud přicházely nějaké příkazy, tak byly v té době z Vídně. „Naproti je budova Ústavního soudu, kde býval Moravský zemský sněm, který byl také protiprávně neobnovený,“ informoval přítomné lídr Moravanů.

Dopis pro primátora a hejtmana

Za skandování hesel se pak dav vydal z Moravského náměstí přes Českou ulici na Dominikánské náměstí, kde byla zastávka u nové radnice. Před budovou Ondřej Hýsek přečetl dopis určený hejtmanovi Jihomoravského kraje a primátorovi Města Brna. Připomněl jim v něm, že se na ně obrací jménem účastníků demonstrace za samosprávu Moravy. „Rádi bychom vás upozornili na skutečnost, že stojíte v čele instituce, která sídlí v budově historicky spojené s moravskou zemskou samosprávou. Budova ústavního soudu byla postavena jako sídlo Moravské zemské sněmovny, Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlí v novém Zemském domě, který byl postaven pro potřebu moravských zemských úřadů a v budově nové radnice, která je dnes sídlem Magistrátu Města Brna a úřadu Městské části Brno – střed, zasedaly již od středověku Moravské stavovské stavy a soudy. Samospráva Země Moravsko slezské byla protiprávně zrušena komunistickým režimem ke dni prvního ledna 1949 a do dnešního dne nebyla obnovena, ačkoliv protiprávnost Moravsko slezské samosprávy byla potvrzena také usnesením Federálního shromáždění Československé federativní republiky z 9. 5. 1990. Žádáme vás, abyste v rámci své služby usilovali o napravení tohoto zločinu, kterým zrušení zemských samospráv beze sporu je,“ četl z dopisu Ondřej Hýsek.
Na závěr upozornil, že se budou Moravané v Brně se svými příznivci každoročně scházet při protestním pochodu, dokud nedojde k nápravě tohoto zločinu.

Na demonstraci přijeli i lidé ze severní Moravy

Kromě Moravanů měli své zastoupení také členové hnutí Pro Moravu a Slezsko či Moravská národní obec. Větší skupina zastánců samostatnosti Moravy přijela ze severní Moravy. „Jsme ze Štramberku, Odry, Bludovic od Nového Jičína, Valašského Meziříčí, Rožnova pod Radhoštěm a někdo také z Luhačovic. Proč jsme přijeli? Protože chceme, aby konečně byla  Morava tak samostatná, jak byla do roku 1949, kdy ji komunisté samosprávu vzali,“ zdůvodnila za všechny přítomnost na demonstraci v Brně Jaroslava Grobcová.

Demonstraci si nenechal ujít ani předseda nepolitického Občanského sdružení pro Moravu a Slezsko David Unger, který do Brna přijel z Kroměříže. „Příští týden tomu bude čtyřicet šest let, kdy společnost vznikla. Řešila se tehdy federalizace Československa. Na Moravě a ve Slezsku se v té době vytvořilo masové hnutí, kdy měla společnost dvě stě tisíc členů z celé Moravy. Lidé usilovali o to, aby Morava se Slezskem byly jako samostatný partner ve federaci,“ připomněl něco z historie David Unger, který je jako nestraník číslem 22 na kandidátce Moravanů do Evropského parlamentu.

Morava by měla v Evropě něco znamenat

Moravany přišel podpořit také předseda Moravské národní obce Jaroslav Krábek. Jeho hnutí se v minulosti zasadilo o to, aby byly na budovách vyvěšovány o svátku Cyrila a Metoděje moravské vlajky. Vloni už zavlály na 750 místech. Letos počítáme, že budou na osmi až devíti stech budovách,“ řekl Krábek. Moravany přišel dle svých slov podpořit, protože jeho hnutí podporuje všechny proevropské strany, které vidí, že by Morava měla v Evropě něco znamenat a nezmizet jako nějaké pseudovýchodní Česko. „Líbí se mně, že se strana Moravanů začíná modernizovat, přestává být zahleděná do minulosti, co bylo kdysi v devatenáctém a dvacátém století. I když jsme národní obec, nejsme nacionalisté, ale naopak nacionalismus odmítáme,“ připomněl předseda Moravské národní obce Jaroslav Krábek.

Placené funkcionáře nemají

Předseda Moravanů Pavel Dohnal prozradil, že strana měla k prvnímu dubnu letošního roku 225 členů. Každý z nich platí ročně členský poplatek 200 Kč, z čehož se platí pronájem sídla sekretariátu v Brně. „Samozřejmě, že nemáme žádné placené funkcionáře. Na volební kampaň do Evropského parlamentu máme sto tisíc korun. Většina těch peněz je z mimořádných příspěvků našich členů,“ uvedl předseda Moravanů.