Vždy když zahnívá kapitalismus, tak se z mokvajících kanálů začíná šířit společností smrad nacismu, odstartovaný za závojem již otevřeného fašismu.

Jak před druhou světovou válkou se zase světem šíří hněv chudých nezaměstnaných a zchudlých lidí a místo, aby se obrátil proti skutečnému zlu kapitalismu, tak se přetváří v národnostní rasistickoxenofobní fašistickonáckovské běsy.

Oprašování idejí rasově definovaných národů se opět vytahuje ze skříní na plesnivých půdách plných odložených a dlouhou dobu nepotřebných věcí.

A ideje společností postavených na internacionalismu a solidaritě raženými socialistickými systémy nedávné minulosti se odkládají do oněch vyprázdněných skříní v mozcích racionality.

Vždy na společnosti parazitující náboženství se opět vyzdvihuje na potetovaná bílá ramena nových vlasteneckých obrů rázných pěstí a zpocených zátylků.

„Bozi jsou zde jen pro bílou rasu,“ hřímají, „a čmoudi mají ty nepravé a podřadné bohy.“ „Bůh je na naší straně,“ říkával bývalý vůdce Ameriky George Bush a naši evropští novonáckové na takovou výzvu dobře slyší. Viz moje performance „Mein kampf na hoře Olivetské“ u kroměřížského kostela jen pro naše bohy.

„Český národ,“ řvou, „nás svolává do bílých šiků s nohama vyhazovanýma při pochodu ve shodě s božím řádem přírody a naší neoddiskutovatelnou rasovou vyvoleností.“

A už si dávno nikdo nevzpomene na tu Einsteinovu větu, že když někomu působí potěšení pochodovat v sevřeném šiku, ten dostal svůj velký mozek jen omylem, neb by mu k přemýšlení stačila jen mícha.  

Ze starých lodních kufrů se vytahují symboly národní výjimečnosti, nad kterými by se Hašek potrhal smíchy.

„Tradá,“ řvou národní trumpety a slzy tečou po tvářích milovníků českého piva a buřtů.

Kde se zase vyklubala taková úžasná blbost a zaslepenost?

Opravdu jsme ve spirálovém vývoji, kdy se opět blížíme na stranu nenávisti a touhy po otevírání tepen a chlemtání krve lidí námi považovaných za podlidi? 

Jako malý kluk jsem chodil na základní školu postavenou uprostřed komunistického sídliště a pamatuji si obrázky na stěnách chodeb znázorňující pestrobarevné děti držící se kolem celého světa za ruce. A naši učitelé nám vykládali o černých Kubáncích, kterým se společně s jejich bílými soudruhy podařilo zlomit nadvládu bílých otrokářů za jejich lidové a krásné revoluce.

Dodnes se mi v hlavě přehrávají úžasné scény z filmu „Jsem Kuba“ od Mikhaila Kalatozova o bratrství lidí všech ras, který nám promítali. Filmu, který v černobílém zpracování předznamenával budoucnost Kuby jako „barvoslepých“ hejn dětí, prohánějících se po ulicích.

A tak jsem je tam sám, při své studijní cestě, společně s partou Afroameričanů, před léty zažil.

Dnes jsem rád, že se mně dostalo základního vzdělání v bývalém socialistickém společenském řádu. Já vím, zní to šíleně pro uši nacionalistických antikomunistických pravičáků, razících svaté právo soukromého vlastnictví výrobních prostředků v rukách tvrdých, ale „spravedlivých“ babišovských kapitalistů.

Internacionálně laděnou výuku už dávno vystřídala propagace naší české „výjimečnosti“ a příslušnosti k „západní“ společnosti.

Nedávno jsem procházel kolem své základní školy na plzeňských Slovanech a všiml jsem si sochy okřídleného býka s lidskou hlavou nazývaného Lamassu, typického pro iráckou prastarou kulturu. Kulturu, kterou v nedávné válce vyrabovala, jako už po několikáté, naše západní civilizace po jednostranném a na základě námi vymyšlených důvodů vedeném útoku, který stál život milionů lidí a zažehl rozpad celé oblasti.

Viz ilustrace Socha před školou.

Už se asi zapomnělo, jak naší západní kulturou, ke které se hrdě hlásíme, poslaná vojska jen přihlížela, jak se vyrabovalo státní irácké muzeum v Bagdádu.

Inu moje bývalá škola dnes zřejmě u dětiček podporuje pocit vyvolenosti a nadřazenosti nad jinými kulturami a práva na jejich plánovité ovládnutí. Hitler se zase usmívá ze záhrobí a tleská vytváření dalších 1488 nových říší. 

Co se zase děje v hlavách mas? Kde se znova berou zasraní rasisti a xenofobové obalení hovny vlastní nevědomosti a zkratového myšlení.

Těmito hovny se živil Hitler či Mussolini a jejich nohsledi. Na talíře s hákovými kříži si servírovali kupky hoven, tak krásně vykreslené ve slavném, ale dnes zapomenutém Pasoliniho filmu “120 dní Sodomy”.

Kde se opět bere nacistická svině s přilepenou svastikou na štětinaté kůži?

Kde se berou ultradebilní davy zakomplexovaných dědků, bab a mlaďochů vláčejících primitivní vlastenecká hesla do kopce k českému hradu a tam vykřikujících cosi o Čechách jen Čechům?

Vzpomínám si, jak jsem seděl mezi demonstranty proti davu podporovatelů různých konvičků, hamplů, bartošů a podobných rasistických nacionalistických troubů a z jejich “tábora” se ozývalo hrdinné skandování o Česku patřícím jen Čechům a náhle se mezi námi objevil krásný statný černoch, popadl velkou českou vlajku, začal s ní mávat nad našimi řadami a řval “Čechy Čechům”. Čeští obtloustlí a pokřivení nacionalisti z druhého tábora byli zjevně zaskočení, neb se nad policejním kordonem, dělícím oba tábory, vznášely dvě české (pro mně československé) vlajky, držené v rukou naprosto rozdílných barev kůže. Úžasný černoch mně pak vysvětlil, že má už léta české občanství, a proto je přece Čech, tak jako každý obyvatel, který žije v tomto státním útvaru!!!

To samozřejmě tupé a idiotské mozečky českých fašistických vlastenců nemohou asi nikdy pochopit, neb je jejich přemýšlení na úrovni žížal prošpikovávajících českou “rodnou hroudu”. 

27 let jsem žil ve Spojených státech a vždy mi vrtalo hlavou, proč se americká společnost, i přes opakované pokusy, totálnímu diktátu nacismu a fašismu vždy v poslední době ubránila a ubrání.

Je to zřejmě tím, že je tam už společnost zdravě rasově a etnicky a kulturně promíšená a pro nácky není tak snadné všem oholit hlavy a nacpat je do uniformovaného nakyslého bílého náckovství.

I když se o to opět pokouší jeden bledý prezidentský kandidát, bývalý manžel to pravé české, rasově čisté ženy. Kandidát, který by asi zase rád stavěl otrokářské lodě, které s takovou evropskou dokonalostí navrhovali rasističtí přistěhovalci z naší vyvolené Evropy.

Pokoušel se o to i vzor českých současných nácků David Lane, když se jeho americká organizace “Pořádek” snažila bojoval proti jakékoliv levicové snaze ve společnosti a za vším zlem viděla příslušníky židovské náboženské skupiny.

Přitroublý David chtěl vytvořit svůj vysněný národ jen pro lidi árijské bílé kůže.

“Protože naprosto dokonalá krása bílé árijské ženy nesmí nikdy zmizet z povrchu naší země,” a proto “musíme nezbytně zajistit existenci jen našich lidí a tím vytvořit budoucnost našim bílým dětem,” napsal ve svých, pro české nácky inspirativních, čtrnáctislovných větách.

A ti pak lepí jeho hnůj na zdi pražských domů a 14 slov doprovázených dvakrát osmým písmenem abecedy H. A 88. hajlování sere na lidská práva a rovnost všech lidí na zemi.

Ale doufám, že nacističtí idioti nemají šanci a zase je zadupeme do dějin země a jejich trapně “pronárodní” kulisy zase zavřeme do plesnivých beden na půdách.

A také doufám, že příčiny dnešní mizérie budeme hledat tam, kde jsou. O to jsem se pokusil ve své performanci na bostonském hlavním nádraží, kde kolem mě proudily davy různobarevných otroků ze soukromých kapitalistických firem :