Zastropování cen energií není jediným opatřením, které v rámci Evropské unie aplikují vlády jejich členských zemí. Není to ale vše, čeho se mohou obyvatelé EU dočkat. Také Brusel má snahu přijít s kroky, které by cenu elektřiny pro koncové odběratele snížily.

Dnes se proto scházejí ministři pro energetiku jednotlivých členských zení, kteří budou o tomto tématu rokovat. Schůzka se uskuteční v Praze, tedy hlavním městě státu, který EU v současnosti předsedá.

Po skončení jednání by mělo být jasněji v tom, jakým způsobem ve finále dopadnou vysoké ceny energií na obyvatele EU, ale i na její podnikatele a státní rozpočty členských zemí.

Server Echo24.cz píše, že ve hře je odsouhlasení zastropování marže nízkonákladových elektráren, tedy ořezání jejich zisků, a uvalení speciální daně na těžaře uhlí a rafinerie. Tvrdé vyjednávání se pak očekává o celkovém cenovém stropu pro plyn. Toho se dožaduje velká část zemí, Evropská komise to však hodlá zamítnout.

Co ale EK pravděpodobně nezamítne, je návrh na využití nadměrných zisků elektráren využívajících levnější zdroje než plyn.

Jde o to, že by se nízkonákladovým elektrárnám zastropovaly marže – mluví se nejčastěji o hranici 180 euro, a vše, co by tuto hodnotu převyšovalo, by bylo státem použito na snížení cen pro koncové spotřebitele.

EK chce ale konečnou výši zmíněné částky nechat na jednotlivých členských zemích. Strop by si tedy mohl každý stát určit i na mnohem nižší úrovni než 180 eur.

O zisky se pravděpodobně budou muset dělit i producenti fosilních paliv, ti by měli státům přispět 33 procenty z částky, která bude přesahovat 120 procent jejich průměrných zisků z posledních tří let.

To ale není vše. Řeč bude i o zdanění mimořádných zisků.

Jak píše Echo24.cz, ministři financí členských států by měli získat možnost zavést ve svých státech další daně z mimořádných zisků. Na evropské úrovni se daň ve výši minimálně 33 procent bude týkat firem podnikajících ve fosilních palivech. Na národní úrovni ale EU nemá vládám bránit v zavádění dalších daní pro jiné sektory. Například pro banky, jak to podle všeho zamýšlí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Debatovat se ale pravděpodobně bude i o cenách plynu. Stále silněji totiž vyznívá debata mezi členskými státy o zastropování jeho cen.To by ale mělo zahrnovat nejen ruský plyn nebo plyn používaný k výrobě elektřiny.

Evropa totiž podle Echo24.cz nyní platí za plyn výrazně vyšší ceny než třeba USA nebo Asie, což je pro evropskou ekonomiku velmi poškozující.

V tomto bodě se ale členské státy neshodnou, proti se staví mimo jiné Německo, Nizozemsko či severské země.

Ve hře tedy pravděpodobně zůstane jen opatření, které zvolily už  Španělsko a Portugalsko a je známé jako „Iberijská výjimka“. To spočívá v zastropování cen plynu využívaného při výrobě elektřiny na 40 eur za MWh. Cenový strop po šesti měsících začne stoupat o pět eur za MWh měsíčně až na 70 eur.

Dodejme, že nezbývá než doufat, že výsledky dnešního jednání budou povzbudivější, než ty, kterých bylo dosaženo před týdnem na jednáních v Bruselu.

Psali jsme ZDE.

O těchto jednáních totiž ekonomický poradce a komentátor Lukáš Kovanda napsal, že v podstatě úspěšná nebyla.

Na energo-summitu v Bruselu se dohodli, že se musí dohodnout. Přiklonili se k opatření, které ani dle Evropské komise cenu elektřiny nesníží. Nedohodli se na povinném omezení spotřeby, neb to znamená zavírání průmyslových podniků, a to si zatím nikdo nechce vzít na triko. Úspěch?

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) September 10, 2022

„Na energo-summitu v Bruselu se dohodli, že se musí dohodnout. Přiklonili se k opatření, které ani dle Evropské komise cenu elektřiny nesníží. Nedohodli se na povinném omezení spotřeby, neb to znamená zavírání průmyslových podniků, a to si zatím nikdo nechce vzít na triko. Úspěch?“