Info.cz zveřejnilo 9. ledna materiál, podle něhož Válková sepsala koncem 70. let s Urválkem odborný článek obhajující takzvaný ochranný dohled, zneužívaný komunistickým režimem k šikaně disidentů. Urválek jako prokurátor mimo jiné poslal v roce 1950 v politickém procesu na smrt političku Miladu Horákovou. Válková se několik dní po zveřejnění zprávy Info.cz rozhodla nekandidovat na funkci ombudsmanky. Zdůvodnila to jen svým někdejším členstvím v komunistické straně, ne spoluprací s Urválkem. „Oznamovatelka se nikdy nepodílela na šikaně disidentů, a už vůbec ne s mužem, který poslal na smrt Horákovou,“ píše se v trestním oznámení Válkové.

Poslankyně v oznámení odmítá tvrzení historika Blažka, že musela vědět o zneužívání ochranného dohledu k šikaně odpůrců režimu. Blažek pro svá tvrzení neměl podle trestního oznámení žádný důkaz a Válková o zneužívání ochranného dohledu nevěděla. „Jak jsem avizovala, proti nepřípustným lžím a pomluvám se budu bránit soudní cestou,“ sdělila Deníku N Válková. Ochranný dohled umožňoval soudům přikázat odsouzeným pobyt jen v určitém obvodu, uvalit zákaz návštěvy určitých míst nebo znemožnit změnu zaměstnání.

„Za článkem, který se týkal profesorky Válkové, si stojíme a nevidíme v něm žádný problém,“ řekl Deníku N šéfredaktor Info.cz Půr. Blažek zopakoval, že Válková musela o šikaně disidentů prostřednictvím ochranného dohledu vědět. „Kdyby byla nezávislou advokátkou nebo pracovnicí na nějaké právnické fakultě, byl bych ochotný jí to věřit. Ona ale zpracovávala tematiku ochranného dohledu na základě statistik, které jí byly k dispozici. Jejich součástí měly být i tyto případy, proto bezpochyby musela vědět, k jakým trestným činům jsou tyto ochranné dohledy využívány,“ řekl Deníku N.

Ačkoli se Válková po zveřejnění článku Info.cz vzdala nominace na post ombudsmanky, odmítla odejít z funkce vládní zmocněnkyně pro lidská práva. K odstoupení ji vyzývali představitelé sněmovní opozice i třeba člen rady vlády pro lidská práva Tomáš Němeček. Většina z 25 členů rady ale Válkovou 16. ledna ve funkci podpořila. Němeček a další člen rady, Hubert Smekal z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, poté z rady odstoupili. Vláda o možnosti odvolání Válkové jednala, ale nehlasovala.