Při pohledu na českou politickou komedii posledních týdnů nelze přehlédnout některé výrazné zajímavosti. Jedná se především o ideologickou komedii, v níž se změnil kdysi prestižní Zlatý slavík, dále o ubohé podlézání islámu v Praze a v neposlední řadě epochální přeměnu prezidentského protikandidáta na hlásnou troubu Jakuba Jandy. Nelze přehlédnout ani pokračující zoufalství všech, kteří již léta bez oddechu a bez úspěchu bojují proti Miloši Zemanovi.

K prvnímu tématu se již vyjádřili mnozí a velmi jasně a fundovaně. Další se předvedli jako vlastenečtí chlapi, čímž myslím především skupinu Kabát a Michala Davida. Každopádně se potvrzuje to, co píšu a říkám již několik let. Postupně se vracíme do stupidní ideologické normalizace sedmdesátých let s uvědomělými častuškami a hodnocením umělců podle politické angažovanosti. Problém je v tom, že zlo nepřichází z Moskvy, ale Bruselu a tradičně i z Berlína. Smutné je, že ani Brežněv nám na rozdíl od pražské kavárny vedené pražskou havlérkou nevnucoval afroislámský multikulturalismus.

Rovněž poslední téma je zbytečné široce komentovat. Prezidentský protikandidát vytáhl hloupé klišé o ruské propagandě a připojil se tak k těm, kteří se snaží vyvolat v občanech Evropy souhlas s jadernou válkou v Evropě. Nedávná francouzská bílá kniha definuje jako hlavní ohrožení Evropy islámský terorismus, ale rovněž růst napětí na hranici s Ruskem, které již přesáhlo veškeré únosné meze a hrozí vypuknutím jaderného konfliktu. Ale v evropských médiích se stále zuřivěji štve do války, ať se jedná o neholeného generála Pavla, nebo protikandidáta Drahoše. Politik by měl být především zodpovědný a zachovat si důstojnost. Zodpovědný politik neblábolí cizí propagandu a netahá svoji zemi do cizí jaderné války a otroctví Bruselu.

Důstojný politik a člověk s praxí na vědeckých institucích (tu má i Merkelová jako vedoucí a politická pracovnice) se nezesměšňuje, tak aby se coby předlistopadový nomeklaturní kádr předváděl 17. listopadu jako antikomunista, a nestává se dobrovolně hlásnou troubou názorů něčeho takového, jako je Jakub Janda. Máme zde opět možnost srovnat politika reprezentujícího mír, prosperitu a národní zájmy Zemana a jeho konkurenta, který už evidentně odhodil veškeré zábrany jako loutkový reprezentant multikulturalismu a poníženého čecháčkovství v afrogermánské Evropě. Ostatní kandidáti jsou jen komické figurky, některé limitované vlastní omezeností a arogancí, další zaplacené a jiné přinucené skákat podle majitelů informací o jejich minulosti, ale všichni v podstatě škodí většině občanů naší země.