Ve středečním Hyde Parku se vedla debata o "utajované" smlouvě o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTTIP). Před kamerami o ní hovořili náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl a jednatelka nevládní organizace Iuridicum remedium Helena Svatošová. Důrazně se přeli o to, zda je smlouva pro EU výhodná.

Vydělají na tom nadnárodní hráči, varovala jednatelka

"Není to klasická dohoda o volném obchodu zejména proto, kdo ji spolu vyjednává. Tentokrát je pro nás partnerem velký hráč - Spojené státy - a to je možná také důvod, proč vznikají mýty a emoce," zahájil své vstoupení náměstek Bärtl.

Helena Svatošová však razantně oponovala. "Čím více o tom víme, tak tím víc se zdá, že jde o právo nadnárodního byznysu odstranit si pravidla, která mu nejsou příjemná, např. ochranu spotřebitelů. Je tady velké riziko, že se odstraní to, co má Evropa dobré a možná i nejlepší na světě," uvedla jednatelka.

Vycházela přitom z toho, že americké straně vadí především zveřejňování informací o složení potravin. Spor se vede i o geneticky modifikované potraviny. Bärtl to ale viděl jinak, snižování standardů podle něj nehrozí a v rámci této dohody se nebudou řešit ani geneticky modifikované potraviny. Budou se prý sjednocovat pravidla, která si jsou blízká, ale o některých oblastech je předem jasně řečeno, že nebudou předmětem vyjednávání.

Podle jednatelky Iuridicum remedinum ale prostě hrozí, že na ní budou profitovat jen některé nadnárodní korporace. Podobné to je prý s uskupením NAFRA, mezi Kanadou, Spojenými státy a Mexikem. Negativní důsledky se projevily např. v zemědělství. Podle Svatošové kvůli dohodě zkrachovala řada mexických zemědělců.

Víme toho málo? Náměstek si to nemyslí

Ministerský náměstek reagoval, že vždy záleží na tom, jak chcete ta či ona data vykládat. V Mexiku v důsledku přijetí dohody např. narostly mzdy. "Já si rozhodně myslím, že není dobré, abychom tady Spojené státy jako našeho partnera démonizovaly. S dohodou musí vždy souhlasit obě strany a já si neumím představit, že by pro EU mohla být v konečném důsledku nevýhodná."

Za EU vyjednává Evropská komise, která má mandát od jednotlivých členských států. Komise podává informace jak před jednotlivými koly jednání, tak po nich. Svatošová se ale ptala, proč není o dohodě zveřejňováno mnohem víc informací, když se dotkne tolika životů běžných občanů. Stanoviska americké strany jsou navíc veřejnosti neznáma, neboť si nepřeje jejich odtajnění.

Podle Bärtla je ale o vyjednávání smlouvy zveřejňováno maximum informací. Za jistých okolností by mohlo být uveřejňováno informací i méně, protože takto evropská strana v zásadě odrývá své karty před vyjednáváním. Občané se budou moct k dohodě vyjádřit po jejím dokončení, ještě než projde konečným schválením. Pokud by tedy občané nebyli spokojeni s vyjednanou dohodou, mohou ji "shodit".

Česká republika prý např. požaduje, aby bylo české pivo a žatecký chmel chráněno před "zvůlí" Američanů. Dnes je to tak, že se v USA může vařit různé pivo a lze ho nazývat českým, i když s ním česká strana nemá nic společného. "Nepovažujme se za méněcenného partnera v tom vyjednávání," zdůrazňoval opakovaně náměstek.  

Smlouva ACTA a dopad na Česko

Ve studiu také zazněl dotaz, zda smlouva TTIP není jen "převlečenou" smlouvou ACTA? Svatošová odvětila, že toto divákům rozhodně garantovat nemůže. Náměstek MPO jasně řekl, že smlouva TTIP není obdobou smlouvy ACTA a může to garantovat.

Připustil však také, že Česko nemá vypracovanou studii případných dopadů přijetí smlouvy pro Česko. Tyto dopadové studie se totiž dělají až v okamžiku, kdy jsou smlouvy z větší části hotové a dolaďují se jen drobnosti. Přesto prý už Česká republika uplatnila při vyjednávání některé výhrady. Bärtl ovšem odmítl prozradit, čeho se ty výhrady týkaly. "Jakékoli dopadové studie mohou být relevantní v okamžiku, kdy máme co porovnávat," zdůraznil náměstek.

Svatošová prohlásila, že ty nejoptimističtější předpoklady počítají s tím, že by dohoda Česku mohla přinést dvacet tisíc pracovních míst, což není mnoho. Ve vysílání také prozradila, že nijak netlačí na pořádání referenda spojeného s touto smlouvou. Proč? Zkušenosti ukazují, že se u nás referenda příliš nedaří a odpůrci TTIP se v tomto snaží postupovat realisticky.

V závěru vysílání také zaznělo, že Česká republika prozatím vedla se Spojenými státy jen jednu jedinou arbitráž v oblasti ochrany investic a tu vyhrála.