Takzvaný stykový zákon, který má mimo jiné upravit postup při parlamentním projednávání ústavních zákonů, čeká po roce v dolní komoře závěrečné schvalování. Norma počítá s tím, že by si sněmovna a senát mohly vzájemně upravovat změny ústavních a volebních zákonů tak dlouho, dokud by nedosáhly shody na jejich podobě. Nyní platí, že dolní komora musí tak jako u běžných zákonů schválit případné senátní úpravy ústavních nebo volebních pravidel, pokud chce dosáhnout jejich přijetí.

Sněmovní ústavně-právní výbor doporučil ze senátní předlohy odstranit pasáž, podle níž by si komory měly posílat předlohy s vyznačením navrhovaných změn. Zastupování obou komor před Ústavním soudem také nechce omezovat jen na jejich předsedy. Podle stykového zákona by se mělo podle výboru postupovat až rok po jeho přijetí.

Ústavních změn je ve sněmovně několik, avšak není jisté, že se některou z nich povede do podzimních sněmovních voleb schválit. Vláda chce také omezit pravomoc prezidenta jmenovat členy rady ČNB souhlasem Senátu a dát každé z parlamentních komor právo podat na hlavu státu ústavní žalobu. Zákonodárci by mohli podpořit například neopakovatelnost mandátu ústavních soudců, zánik mandátu zákonodárce při pravomocném odsouzení za úmyslný trestný čin, stanovení pevných termínů voleb do Senátu a do zastupitelstev obcí a krajů nebo zakotvení zvyklosti, podle níž s demisí premiéra padá celá vláda.

Senát usiluje o prodloužení měsíční lhůty, kterou má na projednávání běžných zákonů, na dvojnásobek. Ve hře je také posílení kontrolních pravomocí NKÚ.