V prvním tematickém okruhu se účastníci vyjadřovali k otázce, jak by se Evropská unie a Česká republika měly k současné migraci postavit. Cristian Popesu z organizace Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) řekl, že migrace je problém celé Evropy, ale že nevidí problém přímo v migraci, ale v EU samotné. Demografická situace v Evropě je špatná a česká ani ostatní vlády unie nedělají nic pro podporu porodnosti. Mladí lidé podle něj napřed musí dostudovat, zajistit si bydlení a perspektivu v zaměstnání, rodiny pak zakládají po třicítce, kdy už mají problém mít děti. „Migrace bude pro Evropu čím dál větším problémem, pokud nejen vláda, ale lidé nezmění svůj postoj, pokud budou sobečtí a společnost roztříštěná, jako je tomu dosud. Pak nebude jiné řešení demografie než migrace,“ řekl Cristian Popescu.

Je potřeba sjednotit azylovou politiku EU

Situaci v celoevropských institucích přiblížil Jan Pátek z Informační kanceláře Evropského parlamentu a konstatoval, že zprávy o tom, že v případě imigrační krize jde o selhání Evropy a Evropské unie, jsou jen mediální zkratkou. „EU jsme my a dalších sedmadvacet států a to jsou instituce, které mají svěřené pravomoci. Evropská komise dlouhodobě volá po tom, aby byl přístup k azylu celoevropsky harmonizován, ale zatím to není koordinováno vůbec. Imigranti, ale i převaděči a pašeráci dobře vědí, ve kterých zemích je šance na přijetí větší nebo menší, a tam je pak směrován imigrační proud. V otázce udělování azylu se musí členské státy alespoň zčásti sjednotit, v minulosti ale bohužel neodevzdávaly z těchto pravomocí nic. To je příčina současného stavu,“ vysvětlil Jan Pátek. Zmínil příměr, podle nějž Evropa připomíná rozpálený kotel, který hrozí výbuchem, situace se ale nicméně zlepšuje. „Dnes už se podařilo ,kotel‘ zchladit a zdá se, že všichni chápou vážnost situace a začínají o uprchlících vážně přemýšlet,“ řekl Jan Pátek.

Zuzana Lenhartová z organizace Pomáháme lidem na útěku řekla, že Evropská unie by měla být v současnosti solidární, a to souvisí s kvótami. Je podle ní dlouhodobě neudržitelné, aby největší nápor imigrace nesly Řecko, Srbsko a Maďarsko, to dlouhodobě nemůže fungovat. Musí se proto vyvažovat otázka bezpečnosti a integrace. „Dosud jsme otázku solidarity neřešili a spíš to byla otázka represe. Proto přichází na řadu integrace, kterou nelze řešit tím, že se postaví ploty. Pokud jde o bezpečnost, nelze pouštět všechny, je třeba je registrovat a kontrolovat. I to pomůže integraci a tomu, jak se uprchlíci zařadí do společnosti, aby nevznikaly problémy, jako má Francie, která v minulosti integraci nezvládla,“ uvedla Zuzana Lenhartová.

Unii všechno příliš dlouho trvá

Martin Hrabálek z Fakulty regionálního rozvoje MZLU kritizoval Evropskou unii za to, že jí všechny procesy v souvislosti s imigrací trvají příliš dlouho. Evropa podle něj žila v iluzi, že to, jak je systém nastaven, může fungovat, ukázalo se ale, že to je omyl. Pode pravidel azylu jednotlivých zemí jej dostanou ve Švédsku tři čtvrtiny žadatelů, v Německu polovina a ve Francii čtvrtina. „Hledání řešení na evropské úrovni v příštím roce je nutné, zatím se tápalo a spousta navrhovaných řešení nefungovala od začátku a nedávala smysl. Bylo to například uvažované potápění lodí – k tomu prakticky nedošlo, stejně jde totiž většina lidí přes Turecko do Řecka a tam můžete potápět nanejvýš nafukovací čluny. Také hotspoty dodnes nefungují a je otázka, kdy začnou. Finance, které se nalily do Řecka a Itálie, jsou dnes nedohledatelné. Hledat evropskou odpověď na krizi bude navíc v roce 2016 ještě složitější, protože už v jednotlivých zemích uspěly strany skeptické k EU – Kaczynsky, Le Penová a další,“ kritizoval EU Martin Hrabálek.

Více péče těm, kdo skutečně potřebují ochranu

Na brněnské diskusi o uprchlictví se mluvilo i o tom, zda lze dostatečně rozlišovat politické a ekonomické imigranty. Podle Jana Pátka je to i otázka seznamu bezpečných zemí, kde by měli žadatelé o azyl nárok zůstávat a tato pravidla se nyní v unii řeší. Takový seznam totiž zatím není a země Evropské unie na to mají odlišné pohledy. To je pro zvládnutí imigrační vlny klíčové i podle Martina Hrabálka: „Pokud přijdou do Evropy příští rok třeba dva miliony lidí, přesáhlo by to kapacitu, jakou by Německo mohlo zvládnout. Víc než třetina lidí přichází z Balkánu a Albánie je přitom kandidátská země Evropské unie. Když budeme důsledně odlišovat ekonomické imigranty a azylanty, bude to znamenat více péče těm, kdo skutečně potřebují ochranu,“ řekl Martin Hrabálek a dodal, že vzhledem k narůstajícímu počtu žadatelů o azyl zřejmě dojde k tvrdšímu nastavování azylového systému ve všech zemích EU.

Diaspory ovlivňují směr imigrační vlny

Podle Martina Hrabálka by také v hotspotech měli působit experti jednotlivých cílových zemí a měli tam mít v rukou základní řízení posuzování přijímacího procesu. Už na hranicích EU by tak bylo možné jednoduše imigranty rozdělit na lidi s šancí pro azylové řízení a ty, kteří jej nemohou dostat. Hrabálek poukázal také na diaspory, které motivují imigranty k cestě do Evropy. „Do Německa jdou lidé nejen proto, že je bohaté, ale i kvůli tomu, že tam žijí velké skupiny jejich krajanů, kteří jim v okamžiku, kdy tam přijdou, pomohou se etablovat,“ řekl Martin Hrabálek. Podle Zuzany Lenhartové je ale zásadní řešení příčin migrace v oblasti Sýrie. „Z počtu uprchlíků, kteří přicházejí do Evropy, jde většina balkánskou cestou a v české debatě nehraje roli skutečnost, že na začátku války v Sýrii bylo 22,8 milionu obyvatel a dnes je z nich deset milionů přesídlených, část jinde v Sýrii, část mimo její území v Turecku, Jordánsku a Libanonu,“ řekla Zuzana Lenhartová. EU by podle ní měla podporovat lidi, kteří v oblasti zůstávají. Nebezpečné pro zvyšování další migrace je zhoršení válečné situace po zapojení Ruska, zvlášť když se aktuálně očekává útok na Alepo.

Účastníky debaty zajímal názor panelistů na způsob integrace cizinců, kteří získají azyl v České republice. Zuzana Lenhartová řekla, že u nás v současnosti integraci v gesci ministerstvo vnitra a to má za důsledek, že se integrace neřeší, ale jde hlavně o represivní otázky. Pro příští rok integrační programy bude mít na starosti Charita a uvažuje se o tom, že integrační část přejde pod ministerstvo práce a sociálních věcí, a pracuje se na plánu, jak integraci provádět. Cristian Popescu vystoupil s kritickým názorem, že se sice česká ministerstva snaží pod tlakem Evropské unie připravit legislativu a nástroje pro integraci, ale trh je podle něj ovládán mafií: „Stavebnictví, služby i zemědělství jsou v jejich rukách a ministerstvo vnitra tomu napomáhá tím, že čím přísnější pravidla pro cizince stanoví, tím větší se otevírají možnosti pro mafii, která už sice nejedná tak agresivně jako v 90. letech, ale stále vydělává na pololegální činnosti.“

• Další reportáže ČTĚTE ZDE