Tlak na ČT se vystupňoval po středečním výroku prezidenta Miloše Zemana na ParlamentníchListech.cz, který uvedl, že by televizi bylo nejlepší znárodnit. Kritikou však vůči médiu nešetří ani Zemanův spojenec posledních týdnů, ministr financí Andrej Babiš (ANO). Toho totiž mimo jiné rozčílila reportáž o kauze jeho farmy Čapí hnízdo. Na předvolebních debatách s voliči se tak rozčiluje nad koncesionářskými poplatky a navrhuje, aby televize byla placena ze státního rozpočtu. 

Kritikou vůči televizi dlouhodobě nešetří také předseda Strany práv občanů a senátor Jan Veleba. Ten ji kritizuje například za nevyvážené informace o ukrajinské krizi. A co uvedl poslanec Tomio Okamura (SPD)? Že Česká televize má smysl jen tehdy, když šíří vlasteneckou propagandu. Jediným politikem, který se v poslední době České televize výrazněji zastal, byl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), podle něhož by instituce měla zůstat nezávislá na vládě i podnikatelských skupinách.

Jak následně Hospodářským novinám uvedl ředitel České televize Petr Dvořák, kterému vyprší příští rok funkční období, tlaky na televizi se neustále stupňují. Teze o znárodnění z úst prezidenta však považuje za extrém.

Podle mediálního experta z Karlovy univerzity Tomáše Trampoty se však jedná o problém celé Visegrádské čtyřky. „V Polsku, Maďarsku i na Slovensku dochází ke snaze podmanit si média veřejné služby. Přesto vyjádření českého prezidenta nemá v demokratické Evropě obdoby,“ uvedl.

Poslanci se v současné době také přetahují o návrh zákona, kterým chce ministerstvo kultury omezit jejich vliv na složení Rady České televize. Nově by kromě politiků totiž mohly rozhodovat i respektované veřejné instituce. Tuto novelu prosazuje například exposlankyně Hana Marvanová se svým sdružením Svobodu médiím.

Česká televize není rozhodně v záviděníhodné situaci. Stoupá totiž i počet stížností k Radě České televize, ale i stížností redaktorů na urážky a nadávky na protiimigrantských demonstracích.