Censový informační systém by měl převzít údaje z registrů a jiných administrativních záznamů. Využívat by se měl i v dalších letech pro menší sčítací akce. SPCSS má podle podkladů potřebnou informační infrastrukturu, databáze i aplikace. Poskytnout může statistikům vybavení pro zpracování, uložení a zajištění bezpečnosti shromážděných údajů a také systémové inženýry a další odborníky, vyplývá z materiálu.

Kabinet by měl v pondělí rozhodnout o takzvané horizontální spolupráci statistického úřadu a státního podniku, kdy není nutné vyhlašovat veřejnou zakázku, když se o projekt dělí za určitých podmínek veřejné instituce. Spolupráce kvůli sčítání lidu by měla trvat 22 až 26 měsíců od příštího roku do roku 2022, vyjít by měla na 50 až 60 milionů korun s DPH. Po případném schválení vládou by se připravila smlouva.

Do censu by se měly zapojit i radnice, i když podle návrhu díky využití registrů méně než v roce 2011. Zjišťovat by měly údaje o stavbách či sídlech, zajistit by měly například i doprovod sčítacích komisařů do určitých lokalit. Celkem by na to od letoška do roku 2021 měly dostat dotace 33 milionů korun.

Letos se začne na sčítání podílet téměř 700 stavebních úřadů. Zjišťovat a ověřovat budou údaje u zhruba 100.000 vybraných staveb. Využít mohou své zaměstnance, pracovníky na dohodu či dodavatele služby. Shromažďování informací by mělo skončit nejpozději příští rok v červnu. Dotace se mají utratit na platy, odměny za provedenou práci či faktury. "Na jednu budovu k došetření bude poskytnuta finanční dotace ve výši 245 Kč," uvádí se v podkladech pro vládu.

Kraje bez Prahy by pak měly do letošního listopadu ověřit vymezení i názvosloví sídel na svém území. Dostat by na to měly celkem 600.000 korun, které pak rozdělí mezi obce.

ČSÚ bude na sčítání spolupracovat podle dohody s Českou poštou, která by měla za nejvýš 1,1 miliardy korun s DPH zajistit sčítací komisaře i vytištění, doručení, vybírání, skenování a skartování formulářů. Náklady na sčítání v letech 2018 až 2023 vyčíslili statistici v návrhu zákona na 2,226 miliardy. Podle nich je to ve srovnání s minulým censem zhruba o 22 procent méně.

Sčítání se koná každých deset let. Poprvé bylo na českém území v roce 1869. Od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa, se uskutečnilo devět censů. V ČR byl poslední před osmi lety, kdy se dotazníky daly poprvé vyplňovat přes internet. Statistici tehdy obdrželi skoro 17,5 milionu papírových a elektronických formulářů. Třeba Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Nizozemsko, Slovinsko či Rakousko využívá k získání dat své registry. České databáze podle statistiků ale všechny potřebné údaje neobsahují.