Vláda hledá cestu, jak zabavit lumpům nakradený majetek

19.03.2016 13:55 | Zprávy

Vláda na své pondělní schůzi projedná novelu trestního zákoníku, která mimo jiné rozšiřuje možnost státu zabavit majetek nejen přímo odsouzeným pachatelům některých trestných činů, ale za určitých podmínek i dalším lidem. Úpravy vycházejí z evropské směrnice a ze zásady, že zločin se nesmí vyplácet. Většina změn by měla nabýt účinnosti letos v říjnu, vyplývá z materiálů na webu vlády. Zprávu přinesla ČTK.

Vláda hledá cestu, jak zabavit lumpům nakradený majetek
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Podle směrnice musejí členské státy EU přijmout opatření umožňující úplné nebo částečné zabavení majetku odsouzeného pachatele, pokud má soud za to, že majetek pochází z trestné činnosti – například jestliže je hodnota majetku neúměrná zákonnému příjmu odsouzeného.

Ministerstvo spravedlnosti zvolilo variantu, podle níž stát bude ukládat rozšířené zabavení majetku nikoliv formou trestu, ale takzvaného ochranného opatření. Opatření pojmenované „zabrání části majetku“ umožní postihovat i majetek, který nemá přímou souvislost se souzeným trestným činem, „je-li odčerpání takového majetku potřebné z důvodu ochrany společnosti před dalším pácháním trestné činnosti a je v souladu se zásadou, že stát má odčerpat všechen majetek, který byl získán v souvislosti s trestnou činností“.

Kriminální původ majetku by nemusel být prokázán nade vší pochybnost

Rozšířené zabavení majetku by bylo možné použít u pachatelů odsouzených například za praní špinavých peněz, přijetí úplatku, podílnictví, krádež, padělání peněz, pletichy při zadání veřejné zakázky, výrobu drog či vydírání a dále za veškeré trestné činy s nejméně čtyřletou horní hranicí trestní sazby.

Zabavení by se mohlo týkat i majetku, který od pachatele získal někdo další, pokud tento člověk věděl o nezákonném původu věci nebo peněz. Opatření umožňuje postihnout i majetek, který pachatel nabyl do společného jmění manželů nebo jej převedl do svěřenského fondu.

Kriminální původ majetku by nemusel být prokázán nade vší pochybnost, postačila by „silná míra pravděpodobnosti“. Soud by vycházel buď z nepoměru mezi celkovým majetkem pachatele a jeho zákonnými příjmy, nebo z toho, že pachatel opakovaně páchá ziskově orientovanou trestnou činnost, má styky s kriminálníky a převádí peníze zásadně v hotovosti.

Dokazování potřebné k uložení ochranného opatření by si soud ve složitějších případech mohl vyhradit do samostatného veřejného zasedání, takže by s ním nezatěžoval hlavní líčení. Podle statistik ministerstva bylo odsuzujících rozsudků, u nichž by teoreticky přicházelo v úvahu uložení rozšířeného zabavení majetku, vyneseno v roce 2012 celkem 74 099, o rok později 80 676 a v roce 2014 to bylo už 126 368 verdiktů.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Máslo je drahé. Co husí sádlo?“ Zaslechnuto na adventních trzích. A to nebylo vše

16:55 „Máslo je drahé. Co husí sádlo?“ Zaslechnuto na adventních trzích. A to nebylo vše

Že je klobása na adventních trzích za 120 korun, si už tak nějak zvykáme. Dvě deci svařáku za 60 mož…