Ministerstvo financí odhaduje, že na současnou verzi příspěvku by mohlo dosáhnout zhruba 250.000 podnikatelů. Žádost bude možné podat nejdéle dva měsíce po skončení bonusového období na finanční úřad e-mailem, datovou schránkou, prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO), prostřednictvím poštovních služeb nebo osobně. Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

„O bonus mohou požádat podnikatelé, kterým jsme přímo usnesením vlády vypnuli podnikání a zamezili podnikat," uvedla ministryně. Další podmínkou o žádost je, že příjmy z podnikání musí být u žadatele větší než polovina příjmů. Žádosti bude možné podávat v době nouzového stavu, který byl vyhlášen od 5. října na 30 dnů.

O příspěvek budou moci požádat podnikatelé za každý den zákazu či omezení podnikání způsobených vládními restrikcemi, a to v období vymezeném nouzovým stavem od 5. října do 4. listopadu s možností jeho automatického prodloužení. Nyní tak jde až o 15.500 Kč za 31 dní nouzového stavu. Podmínkou je převažující činnost podnikání v oboru, který byl přímo uzavřen v důsledku vládních restrikcí.

Ve srovnání s příspěvkem z jara již nebude finanční správa zkoumat souběh se zaměstnáním, ale pouze tzv. dominantní zdroj obživy za období od 1. června do 30. září 2020 ve vybraných oborech.

O příspěvek tak mohou požádat podnikatelé, tedy OSVČ nebo společníci malých s.r.o, jejichž činnost byla ze strany státu bezprostředně zasažena přímými zákazy či omezeními. Jde například o restaurace, bary nebo fitness centra. Podmínkou je ale podle Schillerové, že zároveň nečerpají podporu v rámci programu Antivirus.

Vedle přímo zasažených podnikatelů mohou o příspěvek požádat i podnikatelé, kteří jsou na přímo zavřené obory významně navázáni, například jsou tyto obory majoritními odběrateli jejich služeb. Klíčovou podmínkou přitom je podle ministerstva financí omezení této činnosti o nejméně 80 procent za období od června do září. „Současně platí, že tato činnost musí být pro dodavatelský subjekt majoritním příjmem obživy," dodal úřad.

Příspěvek mohou také získat podnikatelé nebo osoby s dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, jejichž činnost je výrazně navázána na podnikatele v zasažených oborech. Ti musí prokázat práci na dohodu, za kterou veřejným rozpočtům plynou příslušné odvody, po dobu nejméně tří ze čtyř předcházejících měsíců. „Stejně jako na jaře nicméně nárok žadatelů na kompenzační bonus nebudou finanční úřady zdlouhavě ověřovat a vyplatí ho v řádu dní na základě podepsaného čestného prohlášení o splnění zákonných podmínek. Případné kontroly oprávněnosti tohoto nároku tak lze očekávat spíše ex post," uvedlo ministerstvo.

Ministerstvo odhaduje, že opatření přijde veřejné finance na 3,9 miliardy korun, z toho dopad do státního rozpočtu bude 2,6 miliardy korun, na rozpočty obcí jedna miliarda korun a na rozpočty krajů 300 milionů korun.

Výpadek rozpočtu obcí nyní na rozdíl od léta nebude ministerstvo financí kompenzovat. Dopady předchozích příspěvků totiž byly podle Schillerové nižší než obcím poskytnuté kompenzace. „Obce tak na kompenzacích již obdržely o osm miliard korun více, což s velkou rezervou postačuje na pokrytí dopadu nyní navrhovaného zákona do obecních rozpočtů," uvedlo ministerstvo financí.

V rámci první vlny pandemie mohli o podporu žádat OSVČ a společníci malých firem, a to do 7. srpna. Příspěvek v prvním i druhém období činil 500 korun denně. Finanční správa obdržela od OSVČ a společníků malých firem přes milion žádostí a vyplatila zhruba 21,9 miliardy korun.

Pracovníci na dohodu pak mohou v rámci předchozích vládních opatření do 30. listopadu žádat o 350 korun na den za období od 12. března do 8. června, pokud poslední půlrok před začátkem koronavirové epidemie pracovali aspoň čtyři měsíce a odváděli nemocenské pojištění. Do pondělí jim finanční správa vyplatila 120,4 milionu korun a evidovala 8828 žádostí.

O příspěvěk, tzv. kompenzační bonus, mohou požádat podnikatelé v oborech:

- provozování restauračních zařízení a barů;

- provozování hudebních, tanečních, herních a jiných společenských klubů a diskoték;

- pořádání koncertů a jiných hudebních, divadelních či filmových představení;

- pořádání svatebních oslav, oslav vstupu do registrovaného partnerství a smutečních hostin;

- provozování cirkusů a varieté;

- pořádání poutí a podobných tradičních akcí;

- pořádání kongresů a jiných vzdělávacích akcí;

- pořádání veletrhů;

- provozování vnitřních sportovišť, posiloven a fitness center, umělých koupališť či wellness zařízení;

- provozování zoologických zahrad;

- provozování muzeí, galerií, výstav, hradů, zámků a dalších historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií.