Děkuji za slovo, pane předsedající. 

Já navážu na svoji kolegyni s tím, že cílem zákona je zvýšit adresnost poskytování sociální pomoci a zabránit jejímu zneužívání a zároveň také zajistit určitou rozpočtovou neutralitu, protože mnoho návrhů, které se zaměřují na to, že rozšiřují například počty zranitelných osob atd. atd., není rozpočtově neutrální, ale klade zvýšené nároky na státní rozpočet. Takže můj první návrh, který se týká sněmovního tisku 799, je zaměřen na to, jestli někde můžeme ušetřit. A jedna možnost se týká energetického paušálu, kde myslím kolegyně Richterová tady říkala, že data jsou zpožděná a že by se měly zvyšovat nějaké příspěvky související s nájmy, tak u energií je vlastně opačný problém, protože vývoj cen energií se pohyboval spíše opačným směrem, kde ta původní data vycházejí z dob energetické krize, a přece jenom už jsme na vrcholu a dochází k nějakému snižování. 

Takže jedna možnost, kde ušetřit, je energetický paušál, přičemž nebudu navrhovat jeho snížení, ale jenom úpravu koeficientu, který říká, že jsou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami, činí výše částky, která se započítává do nákladů na energie za kalendářní měsíc 1,4násobek částek uvedených v odst. 4. Současný stav je 1,5 násobek. Jde tedy o snížení jenom o jednu desetinu, přičemž podle výpočtu ministerstva tato jedna desetina, která si myslím, nikoho vážně nepoškodí, tak znamená úsporu 850 milionů až 1,2 miliardy, které stejně tedy v tom zákonu zůstanou, protože se vlastně přelijí tam, kde naopak po přijetí pozměňovacích návrhů jaksi zvýšíme ty dávky. Takže to je toto opatření. 

Pak mám druhý pozměňovací návrh 6138. Ten se tedy týká toho souvisejícího tisku 800 a asi to zkrátím, protože v podstatě jde o něco, co se tady nazývá jako legtech, to znamená spoustu nudných záležitostí, jakože u některých přechodných ustanovení se prodlužuje, tedy mění účinnost o tři měsíce dozadu z důvodu složitosti toho zákona. Někde jsme zapomněli složku na dítě přejmenovat na bonus na dítě, případně nějaké ještě nalezené rozpory s ostatními zákony. Čili jde o spíše menší úpravy. 

prof. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, Dr., MSc.

• TOP 09
• poslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

To asi hlavní je ten posun o tři měsíce v mnoha záležitostech. Z důvodu toho, že také máme mnoho pozměňovacích návrhů a vlastně dnes nevíme, co bude přesně platit a všechno, by mělo jak zařídit Ministerstvo práce a sociálních věcí, včetně tvorby kalkulačky, tak také, aby lidé si mohli zkontrolovat, kolik vlastně budou brát, přičemž chápu, že kalkulačka je důležitá, bylo to tady zmíněno. 

Zároveň musím říct, že Ministerstvo práce a sociálních věcí dělá něco, co mnoho ministerstev nedělá, a sice že tu dávku státní sociální pomoci dávno představilo na svých stránkách a dalo tam ty parametry, které byly v tom úvodním zákoně, takže lidé zhruba věděli, čeho se to týká, a může dojít někdy k absurdním situacím, že se na mě (obrátil) nějaký důchodce a říkal, že zjistil, že má na účtu asi o 20 tisíc víc, než je nějaká ta hranice, kterou jsme stanovili, a že si tedy bude muset něco koupit, aby nepřišel o příspěvek na bydlení, a že si to přečetl na stránkách a myslel si, že už to platí.

Takže jsem mu vysvětlil, že to neplatí, a dokonce vlastně platit možná nebude, protože jeden pozměňovací návrh, který jsme tady řešili, je právě posun té hranice. Takže ironií osudu bychom donutili někoho, aby teďka, když ještě neplatí zákon, schválně šel utratit 20 tisíc a snížil si svoje úspory, které jakoby potřebuje, a pak by se dozvěděl, že to vlastně neplatí. Tak to by byla opravdu ironie.

A pak jsem se chtěl vyjádřit, když už mám slovo, ke kolegyni Richterové, prostřednictvím pana předsedajícího, ale myslím, že ji tady nevidím, ale možná se to týká i trošku obecnější věci, a to je, abychom nevyráběli chudé lidi pomocí nějakých dat. Kolegyně Richterová tam vlastně navrhuje, aby se používaly ty mapy cenové, které používá Ministerstvo financí a které samozřejmě říkají, že nájemné je vyšší než to, co říká Ministerstvo práce a sociálních věcí. A já si myslím, já se domnívám, že je to špatný názor, protože vycházet z průměru znamená, že všichni mají stejný životní styl, a to není pravda. 

Asi uvedu takový jednodušší příklad. To je, jako kdybychom hledali cenovou mapu a ptali bychom se, za kolik se prodává průměrné auto, a tak bychom zjistili nějakou částku, ale do této částky by šla možná Dacie i nějaká nejlevnější Škodovka, ale také by tam šlo nějaký Porsche nebo Ferrari, a to je prostě špatně. Tam prostě je jasné, že když je někdo superbohatý, tak si koupí nějaké Ferrari, ale lidská potřeba není vlastnit Ferrari, ale je potřeba vlastnit auto, a tak si prostě koupí nějaké auto, který stojí pětinovou, nebo dokonce desetinovou cenu. 

Z toho je jasné, že i v ostatních položkách je mapa MPSV důležitější, protože ta nevychází z nějakých průměrných nájmů, kde jsou započteny i nějaké super byty, ale jsou reálné nájmy těch lidí, a i ty jsou nadhodnoceny. Shodou okolností jsem byl u nějaké situace, kde teda jedna osoba, která pobírá tu dávku, si sjednávala nájem a dopadalo to asi tak, řekla, že tolik máme peněz, tolik dostanu na dávce, takže můžu platit maximálně jedenáct, tak ten majitel řekl, no, tak budete platit jedenáct. 

Takže my vlastně tímto způsobem nadáváme a stěžujeme si, že máme vysoké nájmy, a sociálním systémem je ještě zvyšujeme, že ano. To je vlastně trochu ironie. Takže byl bych opatrný používat nějaké průměry, ale využíval bych opravdu databáze o této skupině, na kterou se zaměřujeme, a vycházel z jejich reálných nákladů a nevyužíval slovo průměr.

Dále bych chtěl podpořit návrh kolegyně Šafránkové s tím, aby Úřad práce mohl u některých osob si vyžádat přezkoumání zdravotního stavu. Já si myslím, že to je zcela oprávněné. A naopak vyslovit nesouhlas s tím, aby za zranitelné rodiny nebo osoby - patřily tam u těch dětí, kde byl zvýšen věk ze tří, čtyř na sedm na další věkovou hranici jako devět nebo dvanáct, protože jakýkoliv, ať je to devět, nebo deset, tak dělat tam nějakou čáru je naprosto nesmyslné. Věk sedm je odůvoditelný, protože to znamená, že dítě může chodit do školy, může chodit do družiny, a tak se těm rodičům uvolňuje prostor na to, aby chodili do práce. To je nějaká životní událost a má svou logiku. Jestli řekneme osm, devět nebo deset, tak nevím, jak to odůvodníme. Myslím si, že pak je to věštění z nějaké křišťálové koule.

Jinak doufám, že zákon projde, a ať už ho upravíme jakkoliv, budeme se těšit na adresnější a odpovědnější sociální systém. 

Děkuju za pozornost.