Pokud by byla novela schválena, města a obce by mohly nařízením šíření reklamy s texty v jiném než českém jazyce zakázat, pokud by neobsahovaly „dobře čitelný a významově totožný" text v češtině. Za porušení obecního nařízení by podnikatelům hrozila pokuta.

Kabinet ve stanovisku poukazuje na nejasnou hranici mezi reklamním a informačním sdělením. „Bylo by sporné, zda velkou část kritizovaných nápisů, textů a upozornění lze považovat za reklamu," píše se v něm.

Norma by se totiž podle autorů týkala hlavně plakátů a letáků za výlohami provozoven nebo na veřejném prostranství, nabídek restaurací na reklamních stojanech a jídelních lístků umístěných před restauracemi. Ačkoli předkladatelé říkají, že novela by se nevztahovala na reklamy v rozhlase a v televizi, podle předběžného stanoviska kabinetu je tomu naopak.

Vláda se kriticky vyjádří rovněž k tomu, že města a obce by mohly v nařízení stanovit, že zákaz se netýká vymezeného okruhu reklam nebo jejich částí. Jde podle autorů například o běžně používané výrazy jako „café", „pizzeria" a „hot dog". Kabinet uvede, že v každé obci by pak mohla platit jiná pravidla, což by způsobilo nejistotu v podnikatelském prostředí. Ministři poukážou i na možnou svévoli v uplatňování pravidel vůči jednotlivým podnikatelům.

O předloze bez ohledu na stanovisko vlády rozhodnou zákonodárci.