Prezident Vladimir Putin řídí Ruskou federaci od roku 2000. V roce 2018 by se tedy mohlo zdát, že nemá čím překvapit. Podle Veroniky Sušové-Salminen však Putin odstartoval další zásadní ruský obrat.

Před členy obou komor ruského parlamentu Putin mimo jiné prohlásil, že země má k dispozici zbraně, kterým se nedokážou bránit ani Spojené státy, takže svět zase bude muset brát Rusko vážně a naslouchat mu. Podle všeho by rád obnovil mírovou stabilitu, která ve světě zavládla po roce 1945. Alespoň z ruského pohledu.

„Nikomu nevyhrožujeme, ani se nechystáme někoho napadat, nechceme nikomu nic vzít, hrozíce mu přitom zbraněmi: my sami máme dost. Naopak považuji za nutné podtrhnout (a je to velmi důležité): rostoucí vojenská síla Ruska je spolehlivou garancí míru na naší planetě, protože tato síla uchovává a bude uchovávat strategickou rovnováhu a balanc sil ve světě…,“ citovala z Putinova projevu analytička.

Většinu času však Putin věnoval řešení domácích problémů. Pokud bude Vladimir Putin prezidentem Ruska i příštích šest let, prý se bude zasazovat o modernizaci země. Na domácí frontě je prý totiž hlavním nepřítelem Ruské federace zaostalost. „Otázka nestojí tak, že by někdo přišel, uchvátil a zničil naši zemi. Ne, problém je zcela jinde. Právě zaostalost je naše hlavní hrozba a náš nepřítel,“ řekl.

Jak to změnit? Putin se na jedné straně přihlásil k demokratickým hodnotám a volal po rozšíření prostoru svobody v Rusku. „Abychom mohli jít vpřed, dynamicky se rozvíjet, musíme rozšířit prostor svobody a zároveň ve všech oblastech posílit instituty demokracie, místní samosprávy, struktury občanské společnosti, soudů, musíme být zemí otevřenou světu, novým myšlenkám a iniciativám,“ apeloval Putin na ruské zákonodárce.

• Celý komentář naleznete zde.

Volal také po boji s chudobou a žádal masivní podporu prorodinné politiky v Rusku. Pokud nebudou mít Rusové dost dětí, nebude to dlouho trvat a v Rusku budou scházet pracovní síly. Jenže aby měli Rusové chuť plodit děti, musejí k tomu mít také odpovídající životní podmínky. Putin dal najevo, že je i po sedmnácti letech své vlády připraven bojovat se zaostalostí mnoha ruských regionů.

„Tak, jak není možné mít v zemi 20 milionů chudých, není podle Putina ani možné, aby se moderní život a možnosti koncentrovaly jen v několika megapolích země. Podle všeho spojoval projev – čili předvolební program Putina – tyto investice s podporou a rozvojem střední třídy v zemi,“ uvedla analytička.

Veronika Sušová-Salminen však pochybuje, že se Putinovi může podařit naplnit plán, když vezmeme v potaz, že současné výdaje na zdravotnictví na úrovni čtyř procent HDP chce Putin zvýšit jen na pět procent. Pro srovnání, v roce 2012, tedy před celými šesti lety činily výdaje na zdravotnictví v EU v průměru 8,7 procenta, což je více než dvojnásobek v porovnání s ruskými čtyřmi procenty.

„Strukturou byla Putinova řeč rozdělena na část věnovanou sociální modernizaci, která fakticky přiznala značné nedostatky, a na část, která hodnotila a prezentovala výsledky vojenské modernizace posledních let. Z hlediska mocenských konstelací, v Rusku značně nepřehledných, hledal projev rovnováhu mezi liberálnějšími ‚civiliki‘ (technokraty) a ‚siloviky‘ (bezpečnostními složkami) nebo, lépe vyjádřeno, představoval jejich kremelskou syntézu verze 2018,“ shrnula analytička Putinův projev.

Putin ve své řeči ukázal, že umí pojmenovat problémy země, jenže už není tak jisté, že je dokáže také odpovídajícím způsobem řešit. Přesto se zdá prakticky jisté, že bude znovu zvolen, neboť dokáže Rusy přesvědčit, že na ně myslí.