Ruský vpád na Ukrajinu pokračuje již jedenáctý den a kremelský vládce Vladimir Putin se nijak netají tím, že chce odstranit demokraticky zvolenou vládu v Kyjevě. Ukrajinci se však hrdinně brání. Moravec chtěl vědět, zda tento hrdinný odpor znamená, že k odstranění Volodymyra Zelenského a jeho kolegů nakonec nedojde.

„Kdybych byla tou, která to ví, tak bych zřejmě dostala Nobelovu cenu za schopnost předvídat,“ odvětila moderátorovi Jourová. A hned dodala, že teď musí EU podporovat statečné Ukrajince a pomoci statečnému prezidentovi Zelenskému. „Západ se probudil, Západ je nesmírně jednotný,“ dodala o chvíli později.

U svých západních kolegů prý vidí určité prozření. Někteří z nich totiž věřili, že s Ruskem lze v poklidu obchodovat a není třeba se ho bát. Dnes na vlastní oči vidí, že je to jinak.

Čína by tady podle ní mohla sehrát roli prostředníka v mírových jednáních.

„Já se domnívám, že Vladimir Putin si plní svůj cíl – Ukrajinu obsadit a vymazat z mapy. Udělat z Ukrajiny součást Ruska a říká, že to není národ, který má nárok na existenci. Tohle si myslím, že je jeho plán, který naplňuje barbarsky, protože při tom umírají stovky nevinných lidí,“ poznamenala Jourová.

Lipavský konstatoval, že Putin na Ukrajině počítal s československým scénářem z roku 1968, že na Ukrajinu nahrne vojska a najde tu ochotné kolaboranty. „Ale to se nestalo. Ukrajina se brání,“ zdůraznil Lipavský.

Západ je podle něj připraven Rusko dál ekonomicky izolovat. I když to pro Česko bude znamenat problémy se získáváním energie i řešení uprchlické vlny.

Když se dostal ke slovu Pavel, zdůraznil, že ruská operace na Ukrajině rozhodně neběží podle plánu. Jak kvůli ruským zmatkům, tak kvůli statečnému odporu ukrajinské armády a ohromné vůli ukrajinské armády bránit svoji zemi. I kdyby se Putinovi podařilo ovládnout Ukrajinu, „tak Ukrajinu jako národ nezlomí, a kdyby chtěl udržet kontrolu Ukrajiny, tak by na to musel obětovat ohromné síly,“ zaznělo od možného budoucího prezidentského kandidáta a generála ve výslužbě.

Po chvíli dodal, že jedním ze scénářů Vladimira Putina může být vyhnat z Ukrajiny co nejvíc lidí, protože dobře ví, že migrační krize EU ovlivní. „Myslím, že v této úvaze se rozhodně nemýlíme,“ zdůraznil Pavel. Putin se snaží rozkládat EU a rozkládat NATO, dávat některým zemím privilegované podmínky, aby je rozdělil, a dnes decimuje Ukrajinu, přestože říká, že s Rusy je to jeden národ. Je to jeden z faktorů, protože on dobře ví, co migrační vlna s Evropou udělá,“ upozornil.

Varoval, že pokud Ukrajina padne, bude to pro Západ velký problém.

„Putin utvrdí sebe, veškeré ruské obyvatelstvo a další státy ve světě, že Západ sice má hezké hodnoty, ale není ochoten pro ně nic moc obětovat. Kdybychom poskytovali zbraně i humanitární pomoc přímo na ukrajinském území a kdybychom udržovali humanitární koridory, tak to sice Vladimir Putin bude vnímat jako zhoršení situace a vyhlášení války, ale to už říká teď, takže bychom se toho neměli bát,“ uvedl Pavel.

NATO by podle Pavla jednoznačně mělo posílit východní křídlo.

„Stejně jako Vladimir Putin říká, že si na svém území může přesouvat jednotky, jak chce, tak to samé platí i pro nás jako pro Alianci. My se nesmíme bát, že by Rusko posílení východního křídla vnímalo negativně. Já vím, že k nějakému posílení jednotek už došlo, ale z hlediska Ruska je to jen kosmetické. Kdybychom posílili východní křídlo více, tak by Rusko muselo vázat některé své síly u hranic. Síly, které dnes může využívat na Ukrajině,“ zaznělo do Pavla.  

Konstatoval  také, že Západ měl po tzv. oranžové revoluci z roku 2005 lepší přístup na Ukrajinu, mohl vyvinout větší aktivitu, ale neudělal to a teď už musí reagovat na agresi Ruska.

Podle Jourové je teď hlavním úkolem posílat Ukrajině vojenskou i humanitární pomoc i peníze. Stejně tak je podle Jourové třeba pomáhat ukrajinským válečným uprchlíkům a zároveň setrvat v udržení ekonomického tlaku na Rusko. „Musíme zruinovat válečnou ekonomiku,“ poslala Jourová vzkaz do Kremlu.

Za tím účelem budou pode Jourové přijaty i další sankce. Přitom už teď EU Ruské federaci zadržela stovky milionů eur. „A zároveň sledujeme, zda může Rusko ty sankce obcházet. Teď nám dělá velkou starost svět kryptoměn,“ uvedla Jourová s tím, že tuto oblast bude pravděpodobně třeba více regulovat.

Pozornost věnovala i válečné uprchlické krizi.

„Osm milionů uprchlíků, to je zatím nejvyšší číslo, které jsem viděla v interních materiálech. A dovolte mi, abych nesmírně poděkovala lidem v České republice za to, jak pomáhají. Děkuji i Polákům, Slovákům i Rumunům, ale i Portugalcům, kde už je dnes také víc Ukrajinců, protože tam mají rodiny. Těch osm milionů je nejvyšší odhad,“ řekla Jourová.

Také Lipavský poděkoval spoluobčanům. „Je úžasné vidět tu míru solidarity, jak se lidé zapojují a jak chtějí pomáhat,“ zaznělo od ministra zahraničí.

Česká vláda podle něj hledá cesty, jak tuto situaci zvládnout. Nevyloučil ani, že by vláda Petra Fialy (ODS) mohla požádat o pomoc EU, ale Lipavský zdůraznil, že zatím není stanovena nějaká hranice, od které bude Česko žádat o pomoc. „Ale nepochybuji o tom, že bude třeba i ekonomická pomoc,“ uvedl Lipavský.

Stejně tak česká vláda hledá cesty, jak posílit východní křídlo EU. Jedná se prý o vyslání čtyř stovek českých vojáků na Ukrajinu, až to schválí parlament obou zemí.

„Jsme připraveni těm evropským členským státům pomáhat, ale bude to úměrné tomu číslu příchozích uprchlíků. Osm milionů je obrovské číslo. Dosud jsme takovou vlnu nezažili,“ reagovala na slova Lipavského.

Moravec se poté ministra ptal, zda by vláda neměla přitvrdit v sankcích vůči oligarchům, kteří mají majetek na českém území. Moravec chtěl vědět, jestli tady vláda není moc měkká kvůli tomu, že poradcem prezidenta Miloše Zemana je podnikatel s vazbami na Rusko Martin Nejedlý.

Jeden z oligarchů získal také objekty, které byly původně v majetku českého státu.

Lipavský poté ještě zdůrazňoval, že je pro něj na prvním místě bezpečnost českých diplomatů a pracovníků konzulátu a teprve potom, až budou v bezpečí tito lidé, dojde na další věci. „Pokud já mám se svým ekonomickým náměstkem řešit stažení našich lidí do bezpečí nebo nějakou šmelinu z Pražského hradu, tak mám tu prioritu jasně danou u bezpečnosti svých lidí,“ vypálil Lipavský.

Oznámil také, že pracovníci konzulátů v Karlových Varech a v Brně dostali na srozuměnou, že musejí opustit české území do 12. března. Pokud tak neučiní, po 12. březnu už nebudou považováni za diplomaticky chráněné osoby.

Zdůrazňoval též, že sice slyší hlasy žádající odvolání ruského velvyslance Alexandra Zmejevského z Prahy, ale upozornil, že je dobré zachovat alespoň nějakou komunikační linku mezi Českem a Ruskem. Pokud by česká strana vypověděla Zmejevského, pak už by českým politikům mnoho dalších karet v ruce nezbývalo.

Generál Pavel prohlásil, že politici na Západě měli mít už předem připravený balík těch nejtvrdších sankcí pro případ, že Rusko Ukrajinu opravdu napadne. „Myslím tím odstřižení všech ruských bank, které jsou registrovány v systému SWIFT. A možná bychom měli zajít i tak daleko, že bychom zastavili odběr dodávek ruské ropy a plynu,“ zaznělo od Pavla.

Moravec poté přehodil diskusní výhybku ještě k evropskému Green Dealu a k evropské energetice obecně. A tady od Jourové slyšel jasné slovo.

„Vladimir Putin tu válku vyhrát nesmí. ... My budeme lidem říkat pravdu. Já tady potvrzuji, že ta válka bohužel bude mít vliv na nárůst cen energií v domácnostech i průmyslu,“ přiznala Jourová. Ale hned upozornila, že EU má plán, jak krátkodobě, střednědobě i dlouhodobě EU energeticky zajistit.  

Odmítla myšlenku, že by po ruském vpádu na Ukrajinu fakticky padl i evropský Green Deal. To podle ní říkají lidé, kteří se na Green Deal vždy dívali kriticky.

„Musíme investovat do biometanu, ale také do energetické účinnosti. To jsou věci, které jsou v Green Dealu a které mají smysl,“ zaznělo od české eurokomisařky.  

Lipavský ujišťoval diváky, že vláda Petra Fialy bude řešit tuto energetickou krizi. „Zvládneme to, i když to nebude jednoduché,“ zdůrazňoval Lipavský s tím, že poloha České republiky nabízí určitou možnost čerpat energii z různých směrů. „My budeme jednat v Dauhá (v katarském hlavním městě) o dodávkách zkapalněného plynu. ... Vláda má také zájem na tom, mít i nějaký podíl v těch terminálech,“ vysvětloval český ministr zahraničí.

Vyjádřil naději, že bude EU táhnout za jeden provaz a jednotlivé členské státy nepůjdou v této energetické situaci proti sobě.

Pavel všem připomněl, že Rusko si bude z prodeje ropy a plynu kompenzovat válečné ztráty. „Z každého prodaného kubíku plynu nebo barelu ropy si teď Rusko bude kompenzovat všechny ztráty, které v té válce utrpí. Je to složitá věc, ale v podstatě je to takto jednoduchá rovnice,“ zaznělo od generála Pavla.

V tuto chvíli se mu nezdá pravděpodobné, že by Putin vedle Ukrajiny přidal ještě útok na Moldávii, což bylo původně v plánu.

Moravec divákům ukázal získané informace z Běloruska, konkrétní válečné plány, které počítaly i s útokem na Moldavsko.

A Lipavský varoval, že Putin po útoku na Ukrajinu už může zaútočit prakticky kamkoliv. Když napadl jeden suverénní svobodný stát, nelze vyloučit, že napadne další.  

„Moldávie i Gruzie mají přirozeně obavy. Nechť si každý otevře atlas a vydá se prstem po mapě a putuje ve zvrhlé mysli imperátora. My musíme udělat vše pro to, abychom to zastavili,“ konstatoval nakonec Lipavský.