Po druhé světové válce s v Rakousku politická scéna ustálila na střídání sociálních demokratů a lidovců u moci. Jednou vládli levicoví sociální demokraté, podruhé pravicoví lidovci. A nad nimi stál rakouský prezident, který se do politického života prakticky nezapojuje. Ale v roce 1956 se zrodila i Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Zpočátku hrála marginální roli, ale postupem času sílila a po přelomu tisíciletí má svůj význam.
Zvládá Česká republika současné povodně?Anketa
Analytik Christoph Haselmayer pro Die Kronen Zeitung upozornil, že náskok Svobodných před lidovci je stále menší. Sociální demokraté jsou jasně třetí; jejich lídr Andrea Babler je silně levicovým politikem. Podle analytika by mohl proměnit rakouskou politiku a společnost. Pokud by dokázal udržet stranu jednotnou. „Mnozí pozorovatelé však považují jeho program za nerealistický,“ upozornil analytik. „SPÖ není jednotná strana. Existuje nejméně pět skupin. A za zavřenými dveřmi se vedou spory. Ale lidé nevolí hádavé lidi,“ pokračoval analytik.
V souboji o čtvrté místo je mezi NEOS a Zelenými stále o co hrát. Zelení jako součást stávající vládní koalice dělají kompromisy, což jim v očích některých voličů neprospívá.
Server listu Der Standard doplnil, že podle průzkumů vládu složenou ze dvou stran by zvládli jen Svobodní a lidovci. Lidovecký kancléř však prozatím spolupráci s Herbertem Kicklem a Svobodnými nevidí. Pokud by vládní koalici sestavili lidovci a sociální demokraté, potřebovali by pro udržení většiny v parlamentu ještě třetího partnera.
Souboj o kancléřský post může podle listu Der Standard skýtat mnohá překvapení.
Do politického boje by mohla promluvit i Pivní strana, která může vstoupit do parlamentu, ale také se jí to nemusí podařit. Totéž lze říct o dalších menších stranách, které teoreticky mohou zamíchat kartami.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák