Podle Lukáše Visingra se Ukrajině v tuto chvíli daří zpomalit útok Ruska na východní frontě. „Rusové sice obsadili Severodoněck, což je nepochybně taktický úspěch. Ovšem úspěch velmi draze zaplacený. Ruské ztráty jsou až strašidelné, a pokud by to takto mělo pokračovat delší dobu, tak by to zřejmě vedlo ke kolapsu ruské armády, což je s největší pravděpodobností i ukrajinská strategie.“

Raketomety HIMARS, které Kyjevu dodaly USA, systematicky ničí ruské muniční sklady a omezení účinnosti ruského dělostřelectva už si všimla i americká vesmírná agentura NASA.

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde.

„Výhodou Ukrajiny je, že pořád má kde brát, protože provedla na rozdíl od Ruska totální mobilizaci. A asi bude mít ještě kde brát řadu měsíců, než by se začala potýkat s opravdu velkými personálními problémy. S těmi se však už v tuto chvíli potýká Rusko,“ říká Visingr s tím, že Rusové utrpěli během bojů na východě Ukrajiny skutečně obrovské ztráty.

„Ukrajincům jde hlavně o to, aby Rusové na chersonskou frontu začali přesouvat jednotky z Donbasu,“ říká Visingr s tím, že by tím oslabili pozice Ruska v této části okupované Ukrajiny.

Nyní podle Visingra Kreml spoléhá na příliv vojenských dobrovolníků z chudších východních oblastí Ruska. Všeobecná mobilizace ve hře není, míní: „Pro Kreml, Vladimira Putina, by mobilizace představovala obrovské riziko,“ myslí si Visingr.

Rusko podle něj na něco podobného není připravené a nepočítá s tím ani ve své bezpečnostní doktríně. „Rusko nemá kapacity na to, aby provedlo totální mobilizaci. A kdyby se o to Rusové pokusili, mohlo by to vést k naprosté katastrofě,“ odkazuje na průzkum, jenž ukazuje, že podpora války mezi mladými Rusy je velmi nízká.

„To vše by mohlo vést k situaci, která by mohla být znepokojivě podobná tomu, co se stalo v roce 1917, kdy to vedlo k pádu carského režimu a následně i k revoluci a vítězství bolševiků,“ říká Visingr.