Marksová přiznala, že o nedobrých vztazích Chládka s podřízenými „ledacos slyšela“, ale pokud nebylo nic zveřejněno, neměla jistotu, že nejde o pouhé drby. Langšádlová připomněla, že její stranický kolega Stanislav Polčák už před rokem interpeloval premiéra, aby tuto kauzu prošetřil. „Premiér měl rok na to, aby prověřil, zda ta podezření jsou důvodná, či ne,“ posteskla si Langšádlová a za „opravdu nestandardní“ považuje to, že Sobotka až nyní reagoval na článek v novinách. Premiér prý měl kauze věnovat pozornost i v průběhu roku.

Je na novinářích, aby zjistili, zda Babiš citlivá data zneužívá

Řeč přišla i na plán na zavedení elektronické evidence tržeb. Marksová přiznala, že příští týden bude na vládě hlasovat pro zákon, který ji zavede. Moderátor ale upozornil, že ministr financí, který sám podniká v řadě oblastí, se díky EET může dostat k citlivým datům. Marksová přiznala, že jestliže je velký podnikatel ministrem financí, problém to je. Na druhou stranu poukázala na to, že „to jsme všichni před volbami věděli, psaly se o tom články“.

Upozornila i na to, že už nyní má ministr financí přístup k řadě citlivých dat. A je prý na novinářích, aby zjistili, zda je zneužívá. Vyjádřila přesvědčení, že se tak neděje.

Langšádlová podotkla, že současný ministr financí neumí vybírat daně. „O 6,5 miliardy se snížil výběr daně z přidané hodnoty,“ řekla s tím, že EET bude mít prokazatelně negativní vliv. „Mnozí obchodníci hlavně na venkově žijí na hraně rentability a po zavedení EET skončí,“ varovala. Marksová oponovala s tím, že žádné takové zprávy nemá.

Ohledně zvýšení minimální mzdy uvažuje ministryně o kompromisu

Ministryně přiznala, že ve sporu o tom, o kolik se má v příštím roce zvýšit minimální mzda, se uvažuje o kompromisu. Zvýšení by mělo být o částku pohybující se někde mezi 700 až 800 Kč. Reagovala i na slova Langšádlové, podle níž zvýšení minimální mzdy zvýší nezaměstnanost. „Já tvrdím, že se nikdy nepotvrdilo, že zvýšení minimální mzdy vede ke zvýšení nezaměstnanosti,“ uvedla Marksová s tím, že tento problém se analyzoval ve všech evropských zemích a nikde se nic takového nepotvrdilo.

Druhý pilíř vysál 2,5 miliardy z veřejných prostředků

Do sporu se obě političky dostaly i ohledně podoby důchodové reformy. Langšádlová tvrdila, že bez reformy je náš důchodový systém dlouhodobě neudržitelný. Ovšem na otázku Václava Moravce, zda nejsou peníze na druhý pilíř vyhozené, když bývalá vláda, v níž měla TOP 09 ministra financí, nedbala na varování tehdejší opozice, že druhý důchodový pilíř zruší, a zavedla jej, nedokázala jasně odpovědět. Pouze argumentovala tím, že se u nás stále prodlužuje délka dožití, a proto je nutné přijmout dlouhodobou reformu, která bude činit systém udržitelný.

Marksová oponovala tím, že druhý pilíř nekritizovala jen ČSSD, ale i řada pravicových ekonomů a odborníků. Upozornila, že za krátkou dobu své existence vysál 2,5 miliardy korun z veřejného prvního pilíře.

Druhý pilíř nebude to, co nás zachrání

Ministryně také přiznala, že neví, proč si ministr Babiš připravuje svůj návrh důchodové reformy. „Nepřipadá mi to v pořádku,“ posteskla si. Současná důchodová komise je určena pro všechny parlamentní strany. „Ovšem v poslední době tam zástupci TOP 09 a ODS bohužel moc nechodí,“ poznamenala.

Marksová se pak ještě vrátila ke druhému pilíři důchodové reformy a uvedla, že v okolních zemích se rušil. A na výtky Langšádlové podotkla, že druhý pilíř nebude „to, co nás zachrání“. Poukázala i na to, že v zemích, kde byl druhý pilíř již dříve zaveden, lidé po světové finanční krizi v roce 2009 přišli o všechny úspory, které do druhého pilíře vložili.