Válka na Ukrajině je stále v plném proudu a ruský prezident využil pravoslavných Vánoc k tomu, aby se sešel s rodinami padlých agresorů a ujistil je, že jim stát poskytne plnou podporu. Podle washingtonského Institutu pro studium války (ISW) Putin podobná vystoupení využívá k posílení vlastních pozic před prezidentskými volbami, protože vojáci, kteří na jeho rozkaz napadli Ukrajinu a jejich rodiny představují významnou část voličské základny.
„Zdá se, že Kreml pečlivě vybíral rodiny, které se Putinova setkání zúčastnily, pravděpodobně proto, aby minimalizoval riziko, že řeknou nebo se zeptají na nepohodlné věci. Kreml se ukázal být citlivý na nedávné veřejné stížnosti rodinných příslušníků ruských vojáků a pokračuje ve snaze tyto stížnosti cenzurovat ve veřejném prostoru. Ruský opoziční list Agentstvo Novosti 7. ledna uvedl, že setkání se zúčastnili příbuzní pěti zesnulých ruských vojáků a že mnozí z těchto příbuzných mají sami vazby na ruskou vládu a armádu. Agentstvo Novosti uvedlo, že mezi účastníky byla i vdova po bývalém vojákovi z Rosgvardie, která v současnosti působí jako předsedkyně Výboru rodin vojáků vlasti v Balašiche a poradkyně hlavy Balašichy; vdova po ruském vojákovi, která v současné době působí jako vedoucí tambovské pobočky Kremlem vytvořené Nadace obránců vlasti; a rodinní příslušníci bývalého rektora kostela při velitelství ruských strategických raketových vojsk, který se dříve účastnil konfliktů v Čečensku a Sýrii a byl znám jako ‚kněz výsadkářů‘,“ uvedl ISW.
Všech pět zesnulých vojáků, jejichž rodiny se setkání zúčastnily, posmrtně PRÝ obdrželo vyznamenání Hrdina Ruska a Řád odvahy a dvě z přítomných dětí se podle institutu také zúčastnily akce s Putinem 4. listopadu v Moskvě.
Ukazuje se též, že narůstá napětí mezi proválečnými blogery a částí ruské vlády.
„Ruský prezidentský zmocněnec pro ochranu práv podnikatelů Boris Titov 7. ledna prohlásil, že ruské obavy z toho, že migranti berou Rusům práci, jsou ‚zcela neopodstatněné‘, a tvrdil, že statistiky ruského ministerstva vnitra (MVD) ukazují, že ruští občané páchají mnohem více trestných činů než migranti. Ruský list Kommersant s odvoláním na statistiky MVD uvedl, že cizinci spáchali od ledna do listopadu 2023 dvě procenta z celkového počtu trestných činů v Rusku. Ruští blogeři Titovovy výroky ostře kritizovali, označili ho za člověka odtrženého od běžného ruského života a obvinili ho, že chce nahradit etnické ruské obyvatelstvo Ruska migranty. Jiný bloger tvrdil, že blíže nespecifikované ‚specifické diaspory‘ ovládají celá odvětví ruské ekonomiky, a tvrdil, že mnoho migrantů, kteří získali ruské občanství, páchá trestnou činnost, a proto se neodrážejí v nízké statistice trestných činů spáchaných cizinci v Rusku,“ upozornil institut.
Podle ISW schází na ruském trhu asi 4,8 milionu pracovníků, takže role migrantů je v ruské ekonomice důležitá. Stejně důležitá je i pro armádu, kde ruské úřady vyvíjejí nemalou snahu dostat migranty do ozbrojených sil a na Ukrajinu.
Na frontě mezitím Rusové dál využívají sílu raket a sebevražedných dronů. Jedna z raket systému S-30 odpálená o víkendu podle ukrajinských úřadů usmrtila 12 lidí včetně pěti dětí v Rivném v Doněcké oblasti. Velvyslankyně USA na Ukrajině Bridget Brinková uvedla, že tento úder je připomínkou každodenní reality ruských úderů po celé Ukrajině.
„Nepřítel cynicky útočí na civilisty a snaží se přinést co nejvíce zármutku do naší země,“ uvedl Vadym Filashkin, šéf vojenské správy Doněcké oblasti v příspěvku na Telegramu. Na jeho vyjádření upozornila americká zpravodajská stanice CNN.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ve svém nočním projevu soustrast rodinám, které přišly o své blízké. „Rusko musí cítit – a to pořád – že žádný z těchto úderů nebude bez následků pro teroristický stát. Musíme to zajistit – naší silou, vlastní obranou a politickými schopnostmi,“ řekl Zelenskyj.
Japonská ministryně zahraničí Yoko Kamikawa v neděli překvapivě navštívila Kyjev a slíbila, že Japonsko dodá Ukrajině systémy na detekci dronů a pomoc v podobě 37 milionů dolarů. Tiskovou konferenci k tématu pořádala v protileteckém krytu, protože nad Ukrajinou zněly sirény.
„Ještě jednou důrazně odsuzuji ruské raketové a dronové útoky, zejména na Nový rok,“ uvedla Kamikawa. Na její vyjádření upozornil server Kyiv Post.
Na Ukrajinu měl dorazit první letoun F-16 z Dánska, ale mluvčí ukrajinského letectva plukovník Jurij Ihnat vyvrátil zprávy médií, že dánské ministerstvo obrany (MO) odkládá první dodávku šesti stíhacích letounů F-16 na Ukrajinu až o šest měsíců. Odmítl se k tomu však blíže vyjadřovat, protože oficiální stanovisko nevydala ani dánská strana.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.