„Dezinformace jsou dnes citlivé téma. O dezinformacích a boji s dezinformacemi koluje řada dezinformací. Žádný boj s nimi ale nesmí vést k omezení svobody slova. Ani v omezování práva vyjadřovat názory. Třeba i hloupé či založené na lži. Každý občan České republiky musí mít právo říkat, co chce,“ řekl na dotaz jednoho ze studentů Fiala.

Problém podle něj ale spočívá v tom, jak má suverénní stát reagovat, když cizí velmoc svými finančními prostředky proti němu vede určitý dezinformační boj. „Pokud pracuje uvnitř naší země, na to je možné reagovat třeba tím, že se takto vypnou dezinformační weby,“ uvedl.

Dodal ale, že toto by se mělo používat jen v případě ohrožení státu. A navíc by takové rozhodnutí mělo být soudem ve lhůtě sedmi dnů přezkoumatelné. „Pak by se mohlo stát, že by soud státu takové opatření zrušil,“ doplnil.

O návrhu zákona k omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost online mluvil letos v polovině ledna ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) při sněmovních interpelacích. „Zákon má chránit národní bezpečnost v online prostoru,“ řekl Rakušan.

Šlo by podle něho třeba o případy, pokud by někdo vyzýval na internetu k obsazení Parlamentu nebo k jinému obdobnému násilí proti jakékoli skupině obyvatel. „Nic víc (zákon) dělat nebude,“ zdůraznil. Zatím podle Rakušana existuje prvotní pracovní verze, o níž se debatuje například s právníky a odborníky na IT provoz.

Fialův kabinet na konci loňského roku schválil vytvoření funkce poradce pro národní bezpečnost, od ledna jím je Tomáš Pojar.

Poradce působící při úřadu vlády má být nadresortním koordinátorem pro záležitosti hybridních hrozeb, dezinformací a dalších závažných bezpečnostních problematik.

Má zajišťovat mimo jiné spolupráci zpravodajských a bezpečnostních složek a jejich efektivní postup. Podle premiéra podobná funkce v Česku dlouhodobě chyběla.