V Sýrii od počátku syrské války působí velvyslankyně Eva Filipi. Debata o jejím působení se rozvířila znovu poté, co v zemi byly použity chemické zbraně proti civilnímu obyvatelstvu a následně do konfliktu vstoupily USA svým útokem na zemi.
Původní text ZDE.
„Protože velvyslankyně Filipi je akreditovaná u Asadova režimu, přítomností v Damašku tak diplomatickým kódem říkáme, že – například – zplynování civilistů je věcí vnitřní syrské politiky, již Praha respektuje a nebude k ní zaujímat žádný postoj. Odvolání nejvyššího politického zástupce ze země by tímto postojem – opět řečí diplomacie – naopak bylo,“ konstatuje Šafaříková ve svém textu.
Ta konstatuje, že Filipi je erudovaná arabistka, dobrá vypravěčka a chráněnkyně nejen šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka, ale i jeho předchůdce Karla Schwarzenberga či prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana.
„Drtivé většině zúčastněných tohle nastavení vyhovuje. Zaorálek má v případě Evy Filipi o jednu bojovou frontu se Zemanem méně, do Sýrie mohou nerušeně jezdit náměstkovské delegace lobbovat za teoretické zakázky pro české firmy z rekonstrukčních peněz – a všichni se hýčkají veřejnou legendou, již se podařilo okolo naší přítomnosti v zemi vytvořit. Tedy že jsme jediní stateční z celého Západu,“ zmínila.
Filipi pak podle ní má také pochopení pro kroky a tvrzení Asadovy vlády. „A protože v Praze na ministerstvu zahraničí má Sýrii na starosti funkčně juniorní diplomatka a Eva Filipi se může opřít o výrazný názor i statut chráněnkyně klíčových lidí, prochází asadovský pohled všemi patry Černínského paláce až k ministru Zaorálkovi,“ poukazuje Respekt na podkladové materiály pro ministra zahraničí Zaorálka, pod nimiž je velvyslankyně podepsaná. Šlo o dokumenty k vrcholícímu syrsko-ruskému bombardování hustě osídlených čtvrtí východního Aleppa, kdy Evropská unie tehdy chtěla vyzvat k okamžitému zastavení bojů. Češi však tehdy například odmítli zřízení zvláštního vyšetřovatele pro Sýrii.
„Zdá se to jako slovíčkaření, ve skutečnosti jde o významotvornou změnu, neboť jsme se snažili relativizovat soustředěnou vojenskou kampaň ve východním Aleppu ovládaném Asadovými oponenty a postavit ji na roveň obecnému utrpení lidí v zemi zmítané válkou,“ poukazuje Šafaříková i na navrhované změny výrazů v textu ohledně obyvatel Sýrie. Některé návrhy se podle všeho však bál zmírnit i samotný ministr Zaorálek.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef