Na samotné odkoupení provozní části firmy, dle soudně-znaleckých posudků, by si mýto vydělalo zhruba během jediného týdne. Navržená varianta by vyřešila i přechod subdodavatelského řetezce na stát a rovněž i všechny potenciální licenční problémy. Role Kapsche by se zcela zásadně zmenšila na pouhého podporovatele softwarových změn či dodavatele mýtné technologie. Emancipovaný stát (např. pod názvem ŘSD Tolling) by místo jednoho disponoval několika malými subdodavateli, které by mohl pravidelně přesoutěžovat (včetně Kapsche). Měl by pod kontrolou výši provozních nákladů a všechny možnosti stanovování strategie dalšího rozvoje mýta v Česku. Převzetím mýta (nebo případně vysoutěžením nového provozovatele) by stát ušetřil více než dvě miliardy korun proti nabídce skupiny SkyToll/CzechToll.

"Rozhodli jsme se poslat panu ministrovi ještě jednou variantu řešení mýtné situace, která spočívá v razantní emancipaci státu v provozování mýta," řekl generální ředitel Kapsche Karel Feix. Podle něj by celý proces přechodu provozu mýta pod stát trval přibližně 15 měsíců. Konkrétní částku i podobu případného prodeje by podle firmy určily až jednání obou stran a znalecké posudky.

Stát v současnosti vlastní veškerou infrastrukturu mýtného systému, včetně dokumentace, podle Feixe mu však chybí provozní know-how představované především mýtnými a projektovými specialisty.

Podle mluvčího firmy Davida Šimoníka může toto řešení přinést státu několik pozitiv. Stát by podle něj vedle vlastního dohledu mohl pravidelně vybírat podle výhodnosti jednotlivé subdodavatele, kteří zajišťují například provoz technologie, logistiku nebo výběr poplatků. Převzetím systému do vlastních rukou by se podle Šimoníka mohly zároveň i snížit provozní náklady na zhruba 890 milionů korun ročně při provozní nákladovosti 8,6 procenta. Dnes provozní nákladovost dosahuje 14 procent.

Zrušený tendr kritizovala široká i odborná veřejnost právě kvůli záměru rozšířit mýtné na regionální silnice, což byla podmínka, kterou do tendru prosadili politici bývalé vládní koalice. „Byla udělaná základní strategická chyba, a sice, že se tam dostalo těch 900 kilometrů silnic první třídy. A já mám silné podezření, že hlavně kvůli tomu, aby vyhrál ten satelitní systém,“ řekl nedávno TV Barrandov prezident republiky Miloš Zeman. Ukazuje se, že už i ministerstvo dopravy v čele s ministrem Ťokem opatrně připouští, že myšlenka rozšířit mýtné na 900 km silnic 1. třídy nebyla správná a odůvodnitelná.