29. září 1938 byla sjednána mnichovská dohoda. Bez účasti Československa dohodli Britové, Francouzi, nacisté v čele s Adolfem Hitlerem a Italové v čele s Benitem Mussolinim, že Československo odevzdá velkou část svého území nacistickému Německu. Dvůr Králové nad Labem, Plzeň, Sušice, Ostrava či Hodonín se z hodiny na hodinu proměnily ve města ležící na hranici s nacistickou říší.

Prezident Eduard Beneš tehdy rozhodl, že se československá armáda verdiktu podřídí a nebude vlast bránit. Např. proto, že hranice s nacistickým Německem sice byla dobře opevněna, ale hranice s Rakouskem, které již v té době bylo také nacistické, dostatečně chráněna nebyla. Kromě toho tu existovaly obavy, jak se zachovají sudetští Němci v případě napadení republiky a tak podobně.

Pirátský ministr zahraničí Jan Lipavský se v myšlenkách vrátil do onoho 29. září 1938 a konstatoval, že tehdy Československo muselo obětovat část svého území ve jménu zachování míru, který nakonec nebyl zachován. Lipavský proto důrazně varoval před tím, aby se podobně nevyvinula situace na Ruskem napadené Ukrajině.

„Před 85 lety byla podepsána dohoda, kterou jsme přišli o část našeho území i obyvatelstva. Víme, jaké to je, když se obětuje území za ‚mír‘. Ukrajina nyní nesmí skončit jako Československo po podepsání mnichovské dohody. Ústupky diktátorům nikdy skutečný mír nepřinesly,“ upozornil Lipavský.

Pár slov k mnichovské dohodě napsal i senátor Zdeněk Hraba, který připomněl, že naše země byla obětována, aby šílenec Adolf Hitler nerozpoutal válku, a ten ji nedlouho po uzavření dohody stejně rozpoutal. Proto dnes Česká republika musí jednat tak, aby se tato historie nestala novou budoucností Evropy.

„Sešli se dva premiéři – slaboši a dva diktátoři, aby jednomu z nich – největšímu šílenci předali na stříbrném podnose kus svobodného Československa. O nás bez nás. To není začátek vtipu, ale popis kruté reality, která nastala před 85 lety v Mnichově. Mnichovský diktát nám musí navždy připomínat, jak končí to, když jedna země je obětována v domnění, že to zajistí mír. Místo míru nastala krutá válka, která se vymstila všem čtyřem, kteří se tehdy potkali v Mnichově. Ale i historie dokáže být spravedlivá – Chamberlain za to zaplatil zanedlouho politickou smrtí, Daladier byl nacisty vězněn a ti další dva – Hitler a Mussolini – padli za pár let. Poté, co zpustošili Evropu a svět. Protože jim velmoci dovolily udělat jeden z prvních kroků a ustoupily jim. Je na nás, abychom se z historie poučili a nestala se už nikdy budoucností…,“ poznamenal senátor.