Řada členů CDU podporuje buď znovuzavedení vojenské služby, nebo rok veřejných prací. Zatím není jisté, o jaký druh prací by se jednalo. Kramp-Karrenbauerová je přesvědčena, že pokud by uprchlíci absolvovali rok veřejných praci, či vojenské služby, lépe by je místní přijímali. „Když by uprchlíci absolvovali rok služby, dobrovolně či povinně, pomohlo by to jejich integraci v zemi i do společnosti. Místní by díky tomu uprchlíky žijící mezi námi lépe přijímali,“ je si jistá Kramp-Karrenbauerová.

Proti obnovení vojenské služby se staví Ministerstvo obrany. Především kvůli vysokým nákladům a obtížné integraci odvedenců do profesionální armády. Obnovení vojenské služby by se mělo případně týkat jak Němců, tak i uprchlíků. Německo zrušilo povinnou vojenskou službu po pětapadesáti letech v roce 2011.

• Původní text ZDE

Šéf Svobodné demokratické strany (FDP) Marco Buschmann prohlásil, že CDU chce pouze vyvlastnit více pracovních sil. „Je to společenská výbušnina a žádný příspěvek k uklidnění sociálního konfliktu o integraci,“ varoval.

Ředitel sociálního úřadu Paritätische Wohlfahrtsverbands Ulrich Schneider řekl novinářům, že návrh je „naprosto absurdní". „Na jedné straně chce CDU udržet integrované uprchlíky mimo pracovní trh a deportovat je. Na druhé straně dají návrh, podle kterého by žadatelé o azyl měli pracovat bez jazykových dovedností v pečovatelských domovech a školkách,“ reagoval kriticky.