Německý kancléř Olaf Scholz si na stará kolena založil účet na sociální síti TikTok a před cestou do Číny se podle serveru Politico snaží přesvědčit Čínu, že je přítelem tamních komunistů.

„A z dobrého důvodu: Scholz potřebuje Čínu. Do příštích národních voleb zbývá něco málo přes rok a vůdci evropského chrlicího ekonomického motoru dochází čas na to, aby vykouzlil zázrak a zvrátil kalamitní postavení své vlády u německého obyvatelstva. Scholzova třídenní návštěva Říše středu, která začíná v sobotu, bude jeho nejdelší a nejdůležitější zahraniční cestou od jeho nástupu do úřadu na konci roku 2021. Pro kancléře, sužovaného rekordně nízkou podporou a nejednotnou koalicí, je to příležitost nejen dokázat, že má globální postavení, ale také ukázat voličům, že udělá vše pro to, aby zachoval značku silného Německa,“ napsal server Politico.

Německá ekonomika churaví. Už na konci ledna 2024 z řad sociální demokracie zaznělo, že je německá státní kasa prázdná.

Sociální demokrat Carsten Schneider ve veřejnoprávní televizi ARD odpálil slovní granát. „Jednoduše už nemáme peníze,“ sdělil veřejnosti. Jeho vyjádření převzal také server nejčtenějšího německého listu Bild. „Chtěl jsem krátce promluvit o finanční situaci pár upřímných slov. Prostě už nemáme žádné peníze!“ řekl doslova. Server listu Bild uvedl, že federální poslanec, člen nejsilnější vládní strany, otevřeně přiznal, že státní kasa „je prázdná“. „Nic nezbylo! Navzdory rekordním příjmům z daní (prognóza pro rok 2023: 916,1 miliardy eur),“ dodal list.

Ze Spojených států sice opakovaně zaznívá, u kolika milionů lidí jsou porušována lidská práva a že před Čínou je lépe udržet si odstup. Ale německý kancléř Olaf Scholz se prý raději řídí heslem „business na prvním místě“.

„I když se němečtí vůdci nikdy neunaví, když budou připomínat světu svou oddanost nejvyšším morálním standardům, Berlín znovu a znovu prokázal, že není ochoten obětovat svou prosperitu na oltář lidských práv, bezpečnostních obav Washingtonu nebo dokonce Evropské unie. Vezměte si Rusko. Až když se začátkem roku 2022 ruské tanky valily směrem ke Kyjevu, Německo, které léta ignorovalo varování spojenců o své závislosti na Moskvě, obrátilo kurz a začalo se odvykat od ruské energie,“ připomněl server Politico.

Mercedes a BMW prý navíc tlačí na vládu, že se nesmí s Čínou rozhádat, protože oni mají v Číně své obchodní zájmy. Obávají se totiž, že Čína přijde s ekonomickým protiúderem.

„Jinými slovy, není cesty zpět. Když se německý průmysl v 80. letech poprvé přestěhoval do Číny, politici a manažeři věřili, že investují do budoucnosti. S prosperitou by se Čína liberalizovala a stala by se západnější, dokonce demokratičtější. Byla to hezká teorie, ale jak mohou Ujgurové potvrdit, věci tak nefungovaly. Místo toho se Čína desítky let učila od Západu a těžila své technologie do té míry, že se již nespoléhá na takové, jako je Německo,“ rozváděl dál myšlenku server Politico.

Moritz Schularick, prezident Kielského institutu pro světovou ekonomiku, upozornil, že síla čínské ekonomiky je dnes pro Německo natolik důležitá, že je v krátkodobém horizontu nenahraditelná.

Ekonomové odhadují, že v roce 2024 bude německá ekonomika stagnovat, což ostatně přiznává i německá vládní koalice sociálních demokratů, liberálů z FDP a Zelených.

Také rada expertů pro hodnocení celkového ekonomického vývoje předpokládá, že výhled německé ekonomiky bude v letošním roce chmurný. Ve zpravodajském pořadu Tagesschau německé veřejnoprávní televize ARD zaznělo, že ekonomové Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) aktuálně předpokládají, že německá ekonomika letos poroste o 0,3 procenta. Původně přitom předpokládali, že německá ekonomika poroste o 0,6 procenta.

„Ale i tyto předpoklady mohou být stále příliš optimistické. Někteří odborníci se dokonce domnívají, že Německu druhý rok po sobě hrozí pokles ekonomického výkonu. Německé ekonomice podle Bundesbank hrozí v aktuálním prvním čtvrtletí další pokles hrubého domácího produktu. Největší evropská ekonomika se již ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 propadla o 0,3 procenta. Dvě záporná čtvrtletí po sobě jsou považována za technickou recesi,“ upozornil zpravodajský pořad.

Ekonomická expertka Ulrike Malmendierová ve vyjádření pro agenturu Reuters uvedla, že Německo potřebuje více migrantů. „Abych byla upřímná, dobrá je imigrace každého pracovníka, který chce pracovat v Německu,“ řekla Malmendierová. Problém s pracovní silou podle ní nelze vyřešit domácími pracovníky a delší pracovní dobou pro ženy. „To nebude stačit. Potřebujeme migraci,“ zdůraznila.

Timo Wollmerhäuser, ekonom z mnichovského institutu Ifo nabídl jiný pohled – pesimističtější.

„Je to, jako by německá ekonomika byla paralyzována,“ řekl Timo Wollmerhäuser, ekonom z mnichovského institutu Ifo, jednoho z předních německých ekonomických think-tanků. „Nálada je špatná a nejistota vysoká.“

Podle serveru Politico je však také třeba mít na paměti, že ani čínská ekonomika není zdaleka tak siná, jako bývala před pár lety.

„I když se současné ekonomické potíže Číny ukážou jako dočasné, napětí mezi Washingtonem a Pekingem ohledně Tchaj-wanu a globální bezpečnostní problémy staví Německo do obtížné pozice. Dohromady tvoří USA a Čína téměř 20 procent německého obchodu, což znamená, že si země nemůže dovolit ztratit ani jednoho,“ upozornil server.

Ale prozatím se prý Scholzovi daří to, co se dařívalo i Angele Merkelové, tj. udržet dobré vztahy s Washingtonem i Pekingem. Otázka je, jak dlouho to ještě bude možné.

„Tento úspěch je částečně způsoben falešnými sliby Berlína. Když například USA vyvíjely nátlak na Německo, aby zakázalo společnosti Huawei v čínském vlastnictví dodávat zařízení pro německé moderní sítě mobilních telefonů, Berlín odolal a souhlasil, že se na problém podívá zblízka. Po pěti letech se Německo stále dívá... Huawei mezitím zůstává stejně aktivní jako vždy,“ napsal k tomu server Politico.

Server také připomněl, že Scholz jako první přispěchal s gratulací Si Ťin Pchingovi, když se tento komunistický prezident fakticky nechal potvrdit v pozici doživotního vládce celé Číny.

Při nadcházející cestě prý Scholz plánuje navštívit tři města – Šanghaj, Peking a Chongqing, město s 30 miliony obyvatel, kde působí stovky německých společností.

„Navzdory slábnoucímu ekonomickému postavení zůstává Německo pro Čínu klíčovou cenou, a to jak kvůli své váze v EU, tak kvůli úzkým vazbám na USA. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu v příštím roce by pro prezidenta Si představoval jedinečnou příležitost, jak si naklonit Berlín. S příslibem užších ekonomických vazeb,“ uvedl server.