Biľakovy paměti poprvé vyšly už před dvaceti lety. Nebyly ale zdaleka celé. Novinkou je tak informace o tajné schůzce ze 14. srpna, k níž došlo na maďarské straně Komárna a účastnil se jí Biľak na jedné straně a členové politbyra Michail Suslov a Pjotr Šelest na straně druhé.

Sověti mu oznámili, že po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa hodlají odstranit Alexandera Dubčeka. Nahradit ho měl právě Biľak. „Byl to šok,“ napsal. Podle svých slov se na to necítil, ale ujistil sovětské komunisty, že pro stranu je připraven udělat vše.

Víra v komunismus je asi ztracená

Plány Sovětů ale nevyšly tak, jak si představovali. Biľakovi a Aloisi Indrovi se nepodařilo novou revoluční dělnicko-rolnickou vládu vytvořit, a tak byli Dubčekovi reformátoři nahrazeni až následujícího roku lidmi kolem Gustáva Husáka a Lubomíra Štrougala.

„Zcela pochopitelně si dnes musím klást otázku: Zasvětil jsem svůj život něčemu, co bylo zbytečné, životaneschopné?“ klade si Biľak ve vzpomínkách otázku. „Nemyslím si to. Myšlenka socialismu prohrála jen zdánlivě, víra v komunismus je však asi ztracená,“ odpovídá.