Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv otevřeně varoval, že případná porážka Ruska na Ukrajině může vést k jaderné válce. Anglicky mluvící čtenáře na jeho slova upozornila americká zpravodajská stanice CNN. Hrozbu vyslovil v příspěvku na Telegramu před klíčovým setkáním spojenců NATO a dalších zemí, na kterém se očekává, že Kyjevu přislíbí další vojenskou podporu. „Ztráta jaderné mocnosti v konvenční válce může vyvolat vypuknutí jaderné války,“ napsal Medveděv. „Jaderné mocnosti neprohrávají velké konflikty, na nichž závisí jejich osud. To by mělo být každému jasné. Dokonce i západnímu politikovi, který si zachoval alespoň nějakou stopu inteligence.“

Medveděv pohrozil využitím jaderných zbraní opakovaně. Jednak se tak stalo při vyjednáváních o vstupu Švédska a Finska do NATO a jednak hrozil využitím jaderných zbraní v případě, že se Ukrajina pokusí osvobodit ta svá území, která už Ruská federace formálně připojila ke svému území. Svět však tuto protizákonnou anexi neuznal. 

CNN upozornila, že už to, že Medveděv promluvil o tom, že by Rusko na Ukrajině mohlo prohrát, stojí za pozornost. Ukazuje to, že sami Rusové jsou si vědomi problémů s invazí, která měla podle jejich představ trvat jen pár dní a přitom běží už jedenáct měsíců. Pentagon ve čtvrtek oznámil bezpečnostní balíček pro Ukrajinu v hodnotě 2,5 miliardy dolarů v době, kdy USA a jejich evropští spojenci diskutují o tom, zda do Kyjeva posílat stále sofistikovanější zbraně, včetně raket delšího doletu, které by Ukrajině umožnily zasahovat cíle vzdálené stovky kilometrů.

Bidenova administrativa podle CNN uvízla v patové situaci s Německem ohledně vyslání tanků na Ukrajinu před pátečním klíčovým setkáním západních představitelů obrany v Německu.

V posledních dnech němečtí představitelé naznačili, že na Ukrajinu nepošlou své tanky Leopard, ani to nedovolí žádné jiné zemi, která má v inventáři tanky německé výroby, pokud USA nebudou souhlasit s tím, že do Kyjeva pošlou také své tanky M1 Abrams - což Pentagon již několik měsíců tvrdí, že vzhledem k logistickým nákladům na jejich údržbu nemá v úmyslu.

„Mají nás v hrsti,“ řekl ve čtvrtek CNN vysoce postavený představitel Bidenovy administrativy a dodal, že Němci požadují tanky za tanky a neustupují od zvažování jakýchkoli jiných nabídek, které USA učinily, aby Berlín přiměly k vyslání Leopardů na Ukrajinu.

„Prostě nedává smysl, aby USA poskytly tanky M1 Abrams v tuto chvíli," řekla ve čtvrtek Sabrina Singhová, zástupkyně tiskového tajemníka Pentagonu, poté, co němečtí představitelé uvedli, že neposkytnou tanky Ukrajině, dokud se k tomu nerozhodnou i USA.

„Jak víte, poskytli jsme tanky Bradley, vidíme, že ostatní země se přidávají a pokračují v poskytování vybavení a materiálu Ukrajině, které mohou," řekla Singhová.

„V konečném důsledku je to rozhodnutí Německa. Je to jejich suverénní rozhodnutí, jakou bezpečnostní pomoc poskytnou. Takže jim do toho nebudeme moci mluvit, ale myslím, že určitě děláme, co můžeme, abychom Ukrajinu podpořili v tom, co potřebuje."

CNN také informovala o utajované schůzce ředitele CIA Billem Burnsem s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tajná schůzka se uskutečnila v době, kdy američtí představitelé pozorně sledují možnou ruskou ofenzívu v nadcházejících měsících - a uprostřed napjaté debaty mezi USA a jejich evropskými spojenci o tom, zda na Ukrajinu posílat stále sofistikovanější zbraně.

„Ředitel Burns odcestoval do Kyjeva, kde se setkal s ukrajinskými zpravodajskými protějšky i prezidentem Zelenským a posílil naši pokračující podporu Ukrajině v její obraně proti ruské agresi," uvedl americký představitel v prohlášení.

Britská BBC v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině upozornila, že soukromá ruská armáda Wagnerovců se pokouší o nábory v Srbsku. Srbsko sice dlouhodobě uržuje pozitivní vztahy s Moskvou, ale zdá se, že tentokrát zašli Wagnerovci až příliš daleko. I srbský prezident Vučič totiž vystoupil v televizi a obořil se na Wagnerovce, proč se pokuší o něco takového, když musí dobře vědět, že je to v rozporu se srbskými zákony. Účast Srbů v zahraničních konfliktech je nezákonná.

Vučić v televizním vystoupení zdůraznil, že Srbsko je v konfliktu na Ukrajině přísně neutrální. Podle BBC také zdůraznil, že se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem už dlouho nejednal.

Ve čtvrtek podal bělehradský právník z protiválečné skupiny trestní oznámení na ruského velvyslance a také na šéfa srbské státní bezpečnostní a informační agentury (BIA) za údajný nábor Srbů pro Wagnerovce.

Prezident Vučić tento týden vyjádřil postoj Bělehradu naprosto jasně: „Pro nás je Krym ukrajinský, Donbas je ukrajinský a tak to i zůstane“. Chování Wagnerovců v Srbsku by mohlo vládu v Bělehradě ještě více sblížit se západními postoji.

Americký institut pro studium války upozornil, že pokračují jednání mezi Ruskem a Běloruskem. Kreml prý nadále hledá cesty, jak do konfliktu na Ukrajině výrazněji zaangažovat běloruskou armádu. ISW však také upozorňuje, že pokud by se to vůbec podařilo, rozhodně by to nebylo brzy. Institut upozornil, že 19. ledna spolu ruský a běloruský ministr hovořili po telefonu o možném prohloubení spolupráce obou zemí ve vojenské oblasti.

Proběhlo také jednání mezi ruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem a ministrem zahraničí Ruské federace Sergejem Lavrovem. Lukašenko si prý na jednání pochvaloval, že se Ukrajina velmi důsledně vyhýbá jakýmkoli akcím, které by se daly případně vložit jako provokace vůči Bělorusku. Podle ISW ale schůzky ruských a běloruských představitelů naznačují, že se spolupráce obou zemí i ve válce na Ukrajině může prohloubit. Lavrov se prý pokoušel stejně jako ruský ministr obrany Šojgu o prohloubení spolupráce Ruska a Běloruska a to i pokud jde o válku na Ukrajině.