Americký Institut pro studium války (ISW) upozornil, že ruský prezident Vladimir Putin promluvil u příležitosti Dne obránců vlasti. Zdůraznil, že v současné době „probíhá bitva o (ruské) historické hranice, o (ruský) lid“. Institut připomněl, že obdobně mluvil, když 24. února 2022 vysvětloval, proč vydal rozkaz k napadení Ukrajiny. „Putin nepronesl žádné další pozoruhodné poznámky o průběhu války ani nehovořil o konkrétních cílech na frontě. Koncept ‚historických hranic‘ Ruska by mohl ospravedlnit agresi proti téměř komukoli ze sousedů Ruska, stejně jako proti Moldavě a středoasijským státům, které s Ruskem nesdílejí hranice, protože všechny obsahují území, která v určitém okamžiku patřila buď Sovětskému svazu nebo Ruské říši nebo oběma...,“ upozornil ISW.

Dnes válka na Ukrajině trvá přesně rok. V závěru tohoto prvního roku přijel do Kyjeva na nečekanou návštěvu Ukrajiny španělský premiér Pedro Sanchéz.  

Zítra odstartuje její druhý rok.

„Vracím se do Kyjeva rok po začátku války. Budeme stát při Ukrajině a jejím lidu, dokud se do Evropy nevrátí mír," napsal Sánchez na Twitteru spolu s videem, na němž vystupuje z vlaku a zdraví se s ukrajinskými představiteli. Na jeho návštěvu upozornila americká zpravodajská stanice CNN.

Španělsko patří mezi řadu spojenců NATO, kteří souhlasili s vysláním moderních tanků na Ukrajinu, a od začátku války vycvičilo v zemi na Pyrenejském poloostrově 800 ukrajinských vojáků, uvedl ve středu madridský ministr obrany.

Šéf soukromé armády Wagnerovců Jevgenij Prigožin oznámil, že směrem na frontu vyrazil vlak s municí pro jeho muže.

„S největší pravděpodobností se vlak dal do pohybu... bylo nám řečeno, že hlavní dokumenty již byly podepsány," stálo ve zprávě na sociální síti Telegram. „Chtěl bych poděkovat všem, kteří nám pomohli toho dosáhnout. Zachránili jste stovky, možná tisíce životů mužů, kteří brání svou vlast."

CNN upozornila, že mezi soukromou armádou Wagnerovců a standardní armádou Ruské federace dlouhodobě panuje napětí.

Americká vláda odhaduje, že skupina Wagnerovců utrpěla více než 30 000 obětí, včetně zhruba 9 000 mrtvých v bitvě o město Bachmut. Přibližně polovina z těchto 9 000 prý byla zabita od poloviny prosince, uvedl minulý týden mluvčí Rady národní bezpečnosti USA John Kirby. Přitom asi 90 % z těch, kteří byli zabiti v prosinci, se rekrutovalo z ruských věznic, uvedl.

Z Ruska také zaznívá, že Ukrajina chystá provokaci v moldavském Podněstří.

„Podle současných informací kyjevský režim v blízké budoucnosti připravuje ozbrojenou provokaci proti Podněsterské moldavské republice, kterou provedou jednotky ozbrojených sil Ukrajiny, včetně zapojení azovské nacionalistické formace," uvedlo ruské ministerstvo obrany podle TASS.

Podle ministerstva bude „záminkou k invazi" „zinscenování údajného útoku ruských vojsk z území Podněstří“, uvedla agentura TASS. „Za tímto účelem budou ukrajinští diverzanti účastnící se zinscenované invaze převlečeni do uniforem vojsk Ruské federace," uvedlo ministerstvo.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová obvinila Rusko z přípravy státního převratu v Moldavsku a zatažení Podněstří do své války. Ruské ministerstvo zahraničí tvrzení Sanduové odmítlo jako „zcela nepodložená".

Z OSN po roce zaznělo tvrdé odsouzení ruské agrese proti Ukrajině.

Šéf OSN António Guterres na zasedání Valného shromáždění téměř po roce odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu jako „urážku" kolektivního svědomí světa. Na jeho slova upozornila britská BBC. „Tato invaze je urážkou našeho kolektivního svědomí," řekl Guterres Valnému shromáždění. „Je to porušení Charty OSN a mezinárodního práva." Možné důsledky „spirálovitě se rozvíjejícího konfliktu" podle Guterrese představují „jasné a aktuální nebezpečí". „Je nejvyšší čas poodstoupit od okraje (srázu),“ apeloval na půdě OSN. „Samolibost krizi pouze prohloubí a zároveň dále naruší naše společné zásady vyhlášené v Chartě. Válka není řešením. Válka je problém. Lidé na Ukrajině nesmírně trpí. Ukrajinci, Rusové i lidé daleko za hranicemi potřebují mír,“ dodal.

Na zasedání se projednával návrh, který podpořila Ukrajina a její spojenci a který požaduje, aby se Rusko okamžitě a bezpodmínečně stáhlo. Kreml obvinil Západ, že chce Rusko porazit za každou cenu. Vasilij Nebenza, velvyslanec Kremlu při OSN, podle BBC uvedl, že USA a jejich spojenci jsou připraveni uvrhnout celý svět do války.

Rezoluci, která zdůrazňuje „potřebu co nejdříve dosáhnout na Ukrajině komplexního, spravedlivého a trvalého míru v souladu se zásadami Charty OSN", podpořilo šedesát zemí. BBC však upozornila, že případné schválení rezoluce pravděpodobně nebude mít absolutně žádný vliv na počínání Ruské federace na Ukrajině.

Podle odhadů OSN si ruská agrese na Ukrajině vyžádala nejméně 7 199 mrtvých civilistů a tisíce dalších zraněných, ale toto číslo bude pravděpodobně mnohem vyšší. Starosta ukrajinského města Mariupol, kde údajně docházelo k masovým popravám, v dubnu odhadl, že jen tam zemřelo 21 000 lidí. Podle americké armády Rusko a Ukrajina zaznamenaly nejméně 100 000 zabitých nebo zraněných vojáků. Více než 13 milionů lidí se stalo uprchlíky v zahraničí nebo bylo vysídleno uvnitř Ukrajiny.