„Zvolily se všechny ty návrhový komise, kdo bude řídit schůzi a tak a došlo na volbu předsedy. Prosím vás, předseda Rady České televize, to není žádná legrace, to je vysoká šarže. Vlastně jsem si připadal jako ti volitelé toho Bidena. Představte si to, vedle mě seděl pan doktor Šarapatka, přímo naproti mně pan ředitel Dvořák a jeho suita. Takže jsem najednou pocítil tu důležitost, tady se volí předseda Rady ČT. Tady se píší dějiny. Ta tíha na mě dolehla. A taky jsem si musel uvařit kafe,“ popisoval volbu, s vtipem a ironií sobě vlastní, Xaver.  

„Dnes jsem stál koncesionáře jednu kávu a jednu vodu, na tiramisu jsem ani nesáhnul, ale byly tam na občerstvení takové podezřelé kelímky s kousky okurky a nějaký mrkve nebo čehosi takovýho, pravděpodobně ze zahrádky paní Lipovské, ale tak toho se gentleman netkne,“ zažertoval opět Xaver.

„A teď k té volbě. Atmosféra by se dala krájet, všichni čekali, jak to dopadne. Byl jediný kandidát na předsedu, kterým byl Pavel Matocha. Člověk, který byl zvolen do Rady ve stejný den jako já. Neměl protikandidáta, nikdo jiný se neztopořil, aby kandidoval nebo někoho jiného navrhnul.“

„Zdenda Šarapatka dneska hodně trucoval, na několika místech trucoval. Řekl, že má pochybnosti o Matochovi a že se volby prostě účastnit nebude. Na druhou stranu jsme si říkali, že by bylo zajímavější, kdyby do toho šel srdcem a to Zdeněk umí a kdyby řekl, ‚tak když Matocha, tak já budu kandidovat proti němu‘, bůhví jak by to dopadlo.“

„Takže jsem vlezl také za plentu, také jsem tajně hlasoval a velmi tajně jsem hodil hlas Pavlu Matochovi a taky proč ne, když to byl jediný kandidát. Navíc mi Pavel Matocha přijde jako dobrý kandidát, protože je to pracovitý muž a je to taky šachista a někdy je to taky o taktice a tak jsem to s klidným srdcem a bez ibalginu hodil Pavlu Matochovi,“ prohlásil radní.