Podle zprávy bylo k danému termínu podáno 26 žalob týkajících se zemědělských nemovitostí, z toho ve dvou případech bylo o žalobách pravomocně rozhodnuto, 216 žalob bylo podáno v případě jiných věcí než zemědělských nemovitostí; v těchto případech už padlo 23 pravomocných rozhodnutí. V případě, kdy v soudních sporech figuruje stát, jde nejspíše o žaloby proti rozhodnutí pozemkových úřadů, které odmítly majetek vydat.

Nejčastěji se soudní spory týkají žádosti o určení vlastnického práva v případech, že původní církevní majetek byl nezákonně převeden ze státu na jiné subjekty, především obce. Od sporů, které se ze stejného důvodu týkaly krajů, církve během loňského roku ustoupily. V případě obcí ale podle České biskupské konference je často třeba až u soudu objasnit, jak se někdejší církevní majetek do vlastnictví obcí dostal, neboť takových možností bylo více.

Restituce jsou podle ČBK v poslední pětině procesu vydávání. Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi začal platit před čtyřmi lety, rok měly církve na podání žádostí. Nakonec bylo, jak uvádí poslední zpráva vládního výboru, podáno 9 843 výzev na vydání 126 715 zemědělských nemovitostí, 12 241 jiných než zemědělských nemovitostí a 2 671 movitých věcí včetně stovek uměleckých děl. Ze sporů o vydávání památek či uměleckých děl jsou nejznámější ty o vydání gotického obrazu Madony z Veveří, jímž se zabýval i Nejvyšší soud, či spor o hrad Bouzov.

Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle něj nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci.