Válka na Ukrajině trvá již více než 400 dní a svět obletěla zpráva o výbuchu v kavárně v Petrohradě, kde umřel jeden z prominentních ruských válečných bloggerů Maxim Fomin (známý také jako Vladlen Tatarskyj). „Fominova vražda může ukazovat na další trhliny uvnitř Kremlu a jeho vnitřního kruhu,“ napsal k tomu washingtonský Institut pro studium války s tím, že Fomin patřil k nejhlasitějším kritikům standardní ruské armády.

„Fomin byl jedním z nejvýznamnějších ruských válečných bloggerů na platformě Telegram s 560 tisíci sledujícími a hlubokými vazbami na wagnerovce, na Kreml, na Doněckou lidovou republikou a ruské nacionalisty, kteří dominovali ruskému informačnímu prostoru od začátku ruské invaze na Ukrajinu,“ pokračoval institut.

Atentát na Fomina je podle ISW prvním atentátem na prominentního zastánce války od počátku ruského vpádu na Ukrajinu. Ale již v létě loňského roku explodovalo u Moskvy auto s dcerou Alexandra Dugina, publicisty a kremelského ideologa.

Bar, kde k výbuchu došlo, podle ISW údajně patří zakladateli wagnerovců Jevgeniji Prigožinovi. „Na záběrech ze sociálních sítí je vidět, jak Fomin chvíli před výbuchem dostal jako dárek sošku od divačky, která se představila jako sochařka. Ruské úřady oznámily, že výbuch zabil Fomina a zranil 30 posluchačů, kteří se sešli, aby si poslechli Fominovu diskusi o jeho zkušenostech frontového zpravodaje,“ uvedl institut.  

Akce byla inzerována jako otevřená pro veřejnost a zúčastnilo se jí přibližně 100 lidí. Prigožin podle ISW potvrdil, že nabídl svůj Street Food Bar #1 Café ruskému ultranacionalistickému hnutí „Kybernetická fronta Z“ k pořádání Fominovy akce a dalších nacionalistických shromáždění. „Fomin byl s Wagnerem spřízněný trestanec, který uprchl z vězení v Doněcké oblasti na počátku ruské invaze do Donbasu v roce 2014,“ upozornil v této souvislosti ISW.

„Ruská státní média zveřejnila nepotvrzenou informaci, že ruská policie zadržela obyvatelku Petrohradu Darju Trepovou, která byla již dříve zatčena za protiválečné protesty v únoru 2022,“ uvedl také institut ISW.

Z ukrajinské strany zaznělo, že atentát je výrazem mocenského boje mezi různými kremelskými skupinami.

V konečném důsledku může úspěšný atentát na Fomina vést k silnější autocenzuře ruských válečných bloggerů, což posílí kontrolu Kremlu nad vydáváním informací o válce v Ruské federaci.

Ukrajinský server Kyiv Post vydal komentář, v němž je uvedeno, že Evropa se fakticky nalézá ve třetí světové válce. Jen to nechce vidět. Ale když se na konflikt na Ukrajině podíváte ruskýma očima, pochopíte hned, že jde o třetí světovou válku. Text o tom sepsal komentátor listu Kyiv Post Stash Luczkiw narozený v USA.

„To, že na země EU nepadají žádné bomby, neznamená, že není pod útokem. Abychom pochopili závažnost této války, je třeba vědět, jak ji vidí Moskva. Nyní jsme svědky třetí světové války a Evropa je v jejím ohnisku. Ne, toto není předzvěst jaderného armagedonu. Jednoduše řečeno, každá větší válka v globalizované ekonomice bude mít vlnový efekt po celé planetě. Přesto je třeba na tuto rusko-ukrajinskou válku pohlížet jako na třetí světovou válku, protože tak ji vidí Moskva,“ napsal Luczkiw.

„Skutečnost je taková, že Kreml chápe tuto válku jako existenční hrozbu – podle své vlastní pokřivené definice. Vladimir Putin si je velmi dobře vědom skutečnosti, že jeho režim je nyní ve vážném ohrožení, neboť všechny světové mocnosti jsou buď proti němu – jako USA a EU – nebo se nechtějí s Moskvou výslovně spojit – jako Indie a Čína. V ohrožení je ovšem pouze Putinův režim. Rusko přežije. Je obrovské. Rozkládá se v 11 časových pásmech. Snažit se ho zničit by bylo bláznivé a Ukrajina ani NATO to nemají v úmyslu,“ pokračoval publicista.

Upozornil, že Rusko si je dobře vědomo toho, že se ekonomicky nemůže měřit se zeměmi NATO, takže se nejpozději v roce 2013 vydalo na cestu podkopávání důvěry v různé instituce západních států. Tuto hybridní válku podle autora Západ podceňuje jako pouhou propagandu. Ale tato hybridní válka postupně přerostla ve velký konflikt na Ukrajině.  

EU může podle komentátora v tomto konfliktu uspět, ale musí táhnout za jeden provaz.

„Dosud pouze sedm zemí NATO – USA, Velká Británie, Polsko, Estonsko, Řecko, Lotyšsko a Litva – dosáhlo cíle, aby každá země vydávala na obranu alespoň 2 % svého HDP. Možná by se toho dalo dosáhnout rychleji, kdyby Evropa změnila svůj pohled na věc na úkor svého nepřítele: Přiznala by si nejen to, že jde o třetí světovou válku, ale také to, že ji lze eminentně vyhrát podporou Ukrajiny,“ uvedl Luczkiw.

Pokud by snad ruská armáda na Ukrajině uspěla, pak budou podle Luczkiwa evropské státy další na řadě.

V této situaci poradce polského prezidenta Marcin Przydacz oznámil, že v tomto týdnu dorazí na návštěvu do Polska ukrajinský prezident. Anglicky mluvícím čtenářům zprávu předala americká zpravodajská stanice CNN.

„Polsko je jedním z nejhlasitěji vystupujících evropských států proti Rusku – a to ještě před invazí na Ukrajinu. Varšava se také ujala vedení mezi spojenci NATO v dodávkách těžkých zbraní Kyjevu,“ připomněla americká zpravodajská stanice.