Migrační tematiku otevřel ředitel Informační kanceláře Evropského parlamentu v ČR Jiří Kubíček, který řekl, že bohužel v Evropě nastala situace, kdy mnozí lidé podle neřešení migrační problematiky posuzují celý projekt Evropské unie a neuvědomují si, že na tom mají svůj podíl i národní státy. Debata pak aktuálně začala tématem návrhu Evropské komise (EK), podle kterého se mechanismus kvót bude spouštět průběžně podle počtu příchozích uprchlíků do některých zemí. Evžen Tošenosvký to odmítl a řekl, že averzi vůči kvótovému systému nevidí jen u nás, ale i v řadě jiných zemí. Navíc se setkal s právním názorem, který uvádí, že plánovaná relokace lidí do jednotlivých států EU může narážet na mnohé legislativní překážky.

„Návrh Evropské komise má pro mne velký právní otazník, a také si nedovedu představit mechanismus, kdy by byl zřízen nějaký centrální úřad, který by uprchlíky rozděloval. To, že se pořád jedná o kvótách, převažuje nad jasným řešením a potřebou rozlišovat mezi migranty a uprchlíky. A pokud Evropská komise nebude právě v krizových chvílích velmi zásadově dbát na dodržování pravidel, bude s tím vážný problém. Lidé se nemohou nějak administrativně posunovat po státech Evropy. Kvóty nic neřeší a jenom problém oddalují,“ vysvětlil svůj postoj k návrhu Evropské komise na nové kvóty Evžen Tošenovský. Je podle něj špatné, že jednání trvá bez výsledku tak dlouho, na řešení by se přitom měly v první řadě dohodnout jednotlivé členské státy a pak by měla Evropská komise teprve jednat. Na otázku, co říká na možnost, aby se státy odmítající přijímat lidi podle kvót mohly z této povinnosti „vykoupit“, jak Evropská komise navrhla, Tošenovský uvedl, že nepovažuje za správné používat ekonomické motivační prostředky na lidské osudy a z návrhu je hlavně vidět snaha nějak trestat neposlušné státy EU.

Evropská komise udělala fatální chybu

Petr Ježek poznamenal, že migrace je věčným jevem provázejícím dějiny lidstva a současná situace je tak těžká proto, že došlo ke kombinaci několika nešťastných faktorů, které vedou k migraci – jednak konflikt na Blízkém východě, nestabilní situace v Afghánistánu a životní podmínky v sousedství Evropy, zejména v Africe. Roli podle Ježka hraje i organizovaný zločin. „Na cestě do Evropy je velké množství lidé a jsou mezi nimi ti, kteří prchají před válkou vedle ekonomických migrantů. OSN přitom neplní svou roli, na úrovni Rady bezpečnosti je OSN zablokovaná, Rusko má právo veta a je těžké najít řešení pro Sýrii a svět lépe spravovat,“ konstatoval europoslanec Ježek. Evropa podle něj navíc nebyla na takovou krizi připravená, středomořská hranice se ukázala jako velmi propustná a azylový systém v EU nefunguje.

Petr Ježek se navíc domnívá, že pokud se současnou krizi podaří dostat pod kontrolu, ještě to neznamená dlouhodobé řešení, do roku 2050 má být v Africe dvojnásobek obyvatel, dochází ke klimatické změně. „Do budoucna má OSN obrovský úkol, a přitom jsme v současné době zahleděni do svých problémů. Pokud jde o kvóty a současnou debatu o nich, Evropská komise udělala fatální chybu, že nepoužila institut dočasné ochrany, který umožňuje, aby Syřané ochranu získali bez složitých řízení a pak se mohli vrátit. Místo toho se Evropská komise vydala cestou přerozdělování a podle mne jde o krátkozraký přístup. Tím, že jižní hranice byly stále propustné, přibývalo uprchlíků a až nyní se EU snaží najít řešení zásadních problémů,“ uvedl Petr Ježek. To platí i pro jednání se zeměmi původu migrantů, povedlo se utlumit balkánskou cestu, nicméně se migrační tok přesouvá do Itálie. „Přerozdělování není většinou Evropanů vítáno, domnívám se však, že nakonec nějaký mechanismus bude nalezen, musí mít ale určité parametry,“ uvedl Petr Ježek.

Náš pohled není většinovým pohledem EU

Evžen Tošenovský odpovídal na otázku, jak si vysvětluje, že jsou v Německu i Evropské komisi stále tak silné hlasy, které tlačí na zavedení relokací, a proč se komise zabývá drobnými opatřeními, která neřeší důsledně krizi, ale spíš odvádějí pozornost. Postoj se podle Tošenovského projevuje už v Evropském parlamentu a láme se na tom, odkud jsou poslanci – když jde o země, kde je problém silný, jako je Řecko, Bulharsko, Itálie, ale i částečně Německo, jsou politici pro přerozdělování. Pokud jde o motivaci Evropské komise, jde podle Tošenovského hlavně o to, že je to úřad, a když se něco stane, úředník má pocit, že něco musí udělat, a tak přijme administrativní opatření. „Komise šla podle mne jednoduchým administrativním postupem, vytvořila další úřad a centrální přerozdělovací mechanismus. Její postup byl standardní, ale problém je v tom, že se ukazuje, že jde o třaskavé politické téma,“ řekl Evžen Tošenovský a jako jedno z opatření doporučil vznik informační kampaně v místech, odkud uprchlíci odcházejí.

Na Petra Ježka mířil dotaz ohledně jeho názoru na kvóty, když je v EP členem frakce, jež zastává k uprchlíkům otevřenější postoj. Europoslanec uvedl, že Evropská komise se snažila hledat poctivě řešení, a jestliže některé státy jsou zasažené, je na místě pro ně hledat řešení. „Navržené opatření přerozdělovat mělo velkou podporu Evropského parlamentu, bylo přijato na úrovni ministrů vnitra. Je ale třeba si uvědomit, že náš pohled není většinovým pohledem Evropy. Kvóty nejsou tím ideálním řešením, je ale otázka, jaké tedy řešení vlastně je. Dnes jsou státy EU rozděleny a padají mezi nimi tvrdé výroky apod., unie už se snaží krizi postihnout, je ale otázka, zda už není pozdě. Veřejnost se odklání od unie a její podpora klesá,“ uvedl Petr Ježek.

Kvóty: Nová kategorie lidí s přikázaným pobytem

Diskusi s posluchači otevřelo téma hrozby terorismu v souvislosti s příchodem uprchlíků do Evropy. „Obecně nebezpečí v souvislosti s migrací tady je, ale zatím nebyly zaznamenány nějaké systematické snahy ze strany teroristů využívat migrační vlnu. Proto je nutný režim na hranicích. Obávám se ale, že se příliš nemluví o tom, že nelze vyloučit radikalizaci lidí, kteří se budou pohybovat po Evropě před vyhoštěním,“ řekl Petr Ježek. Podle Evžena Tošenovského se hrozba terorismu v Evropě s příchodem statisíců migrantů zvyšuje čistě statisticky, dnes jde ale i o celkové pojetí západní demokracie a svobody – hrozba terorismu a bezpečnostní opatření je totiž mohou výrazně omezit.

Z publika zazněl i dotaz sociologa Iva Možného, který se na europoslance obrátil s tím, že kvóty jsou vlastně přikázaným pobytem v dané zemi. „EU vznikla na základě volného pohybu, musel by se tedy vytvořit úřední systém přikázaných pobytů a budou tady obyvatelé dvojího druhu. Jak si ti úředníci představují, že takový systém bude fungovat? A budou se jako součást splněné kvóty počítat i ti, kteří v rámci otevřeného evropské prostoru přesunuli jinam?“ zeptal se profesor Ivo Možný. Podle europoslance Ježka tak skutečně vznikne nová kategorie lidí a systém by fungoval tak, že pokud se vzdálí ze země, kam byli přikázáni, přijdou o dávky nebo budou vyhoštěni. Podle Evžena Tošenovského nejasnosti tohoto typu jen podporují názor, že kvóty nejsou zrovna tím nejlepším, co bylo jako řešení navrhováno.

Systém se musí změnit

V závěru debaty Petr Ježek uvedl, že realita donutila Evropskou komisi a EU, aby začaly přijímat opatření, a že doufá, že vše začne fungovat. „Pokud se ale světové společenství nevzpamatuje a nezačne jednat v souvislostech s globálními hrozbami migrace, dostaneme se do obrovských problémů a příští dva roky budou rozhodující. Pokud se to podaří zvládnout, zvlášť v Evropě z toho vyjdeme posíleni, pokud ne, mám o osud Evropy velké obavy,“ řekl v závěru Petr Ježek.

Podle Tošenovského krize v historii v dlouhodobém horizontu znamenaly přínos a tak by to mělo být i v případe současné Evropy. „Když přišly hordy, rozpolcená Evropa se spojila, když přišly povodně, znamenaly, že jsme se začali na přírodu dívat jinak. Bude to těžká zkouška, jestli myšlenka EU nevyžaduje revizi. Já si myslím, že ano. Prvním testem bude britské referendum a ať dopadne jakkoli, Evropa po něm bude jiná,“ uzavřel diskusi Evžen Tošenosvský s tím, že EU nemůže snášet neustálé prohry a její systém se musí změnit.

• Dalš reportáže ČTĚTE ZDE