„Tento týden přinesl dvě ukázky problému. Spočívá v paušalizaci, v odmítání nikoliv společenských patologií spjatých s muslimy, ale islámu jako náboženské víry, kterou vyznávají dvě miliardy lidí,“ konstatuje Petráček. První ukázka se podle něj týká prezidenta Miloše Zemana, na jehož loňské výroky o odpudivém charakteru islámu zareagovala Saúdská Arábie, druhá ukázka se týká docenta Jihočeské univerzity Martina Konvičky a jeho Iniciativy Islám v ČR nechceme, jež narazila v akademickém prostředí v Olomouci. 

„Zeman i Konvička mají v mnohém pravdu. Upozorňují na skutečná rizika. Ale vystupují tak, že to nemůže nepůsobit urážlivě. Varují před ohrožením západních hodnot, ale takovým způsobem, který tyto hodnoty sám porušuje,“ zmiňuje Petráček.

Bude-li Evropa nadále rozvíjet svůj korektní diskurz, bude-li nadále prosazovat příkazy (kvóty pro imigranty), zákazy (kriminalizace islamofobie, již prosadilo Švédsko a chystala Británie) a umlčování kritiky, obliba lidí jako Zeman a Konvička podle Petráčka spíše poroste.

Když totiž na Zemanovo obvinění dvou miliard muslimů reaguje sama Saúdská Arábie, je to užitečný signál. „Saúdi mu nastavují meze dryáčnictví. Jeho dryáčnické paušalizace, výmysly, zkreslené citáty, nedoložené výroky, tedy vše, čím beztrestně dráždil ‚v kauze Peroutka‘, v kontextu islámu tvrdě narazily. To je užitečná lekce,“ říká Petráček. Zároveň se přimlouvá za to, aby akademická půda tak, jako se tomu stalo v případě Konvičkovy kampaně iniciativy Islám v ČR nechceme, nebyla jevištěm dryáčnických politických a ideologických kampaní.

„Ať se na tu půdu zvou sporné osobnosti z celé šíře názorového spektra. Ať tu přednášejí a se studenty diskutují lidé jako Chomsky, Žižek, Wilders i Le Penová. Ale netahejme tam kampaně proti islámu ani proti sionismu,“ uzavřel komentátor Petráček.