Česko bude předsedat EU v druhé polovině příštího roku. Rozpočet českého předsednictví bude 1,24 miliardy korun, proti předchozímu předsednictví v roce 2009 je zhruba třetinový. Vládní ČSSD i část opozice to považují za podhodnocené, podle bruselských diplomatů je to nejnižší částka, s níž se hodlá nějaká členská země své klíčové role zhostit, a limituje to české možnosti prosadit své priority.

„Myslím, že je dobré využít i možnosti sponzoringu některých privátních firem. Protože předsednictví je také o propagaci České republiky, pochopitelně i českých firem," řekl Kulhánek. "Stát nemá nafukovací rozpočet a spolupráce se soukromým sektorem, pokud bude za jasně definovaných podmínek, tak může jenom pomoct," míní.

Aktuálně jsou vyčleněné prostředky z Všeobecné pokladní správy, zároveň ale každý resort za sebe připravuje na předsednictví vlastní výdaje. „Za sebe říkám, že pokud něco navyšovat, tak investujme hlavně do lidí, kteří nás mají v Bruselu, ale i na jednáních, které budou v České republice, reprezentovat, a mají ta jednání připravovat," řekl Kulhánek. Zajištění předsednictví z hlediska lidských zdrojů podle něj do velké míry rozhodne o jeho úspěšnosti.

Ekonomové a další osobnosti tento týden kritizovali vládu za to, že věnuje předsednictví malou pozornost, a za nízký rozpočet. Kabinetu adresovali otevřený dopis, v němž vyzývají k maximálnímu využití příležitosti. Jsou pod ním podepsáni například rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová nebo někdejší český velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář. Premiér Andrej Babiš (ANO) kritiku odmítl, signatáři výzvy se podle něj chtějí politicky zviditelnit.

„Je nějaký stav veřejných financí. Myslím, že je legitimní se snažit o předsednictví tak, aby to bylo z hlediska nákladů efektivní, ale zároveň tam vidím i nějaký prostor, kde se můžeme bavit o posilování, zejména z hlediska lidských zdrojů. To je debata, která pokračuje," doplnil ministr.

Aktuálně jsou podle Kulhánka nadefinované programové priority jednotlivých resortů. Jde o dlouhý seznam, který se bude redukovat, což se ale činí až těsně před zahájením předsednictví. Za resort zahraničí vyjmenoval tři priority. „Jednak to je západní Balkán, pak jsou to transatlantické vztahy a za třetí geografická priorita indopacifického regionu, který z hlediska ekonomického, politického i bezpečnostního získává na významu," řekl.

Během půlročního předsednictví podle něj není možné přijít se zásadním zlomem, doufá ale v posun v některé z agend. Co se týče západního Balkánu, je podle Kulhánka škoda, že se dosud nekonala mezivládní konference o integraci Albánie a Severní Makedonie, která by pomohla odblokovat přístupové rozhovory obou zemí do EU. I proto by chtěl, aby se během předsednictví v Česku uskutečnil summit členských států bloku se zeměmi západního Balkánu, a to například na Pražském hradě.

Babiš v týdnu také uvedl, že se ve Španělském sále Pražského hradu uskuteční summit prezidentů a premiérů členských zemí.

Už dříve Kulhánek hovořil také o nápadu uspořádat summit EU a USA. „Upřímně je to ambiciózní iniciativa, na druhou stranu, proč se o ni nepokusit," uvedl. Podobné summity se podle něj obvykle konají v Bruselu, považoval by za dobré i tímto jednáním přiblížit Evropu do České republiky. "Myslím, že by to bylo i hezké gesto, že Evropská unie není jenom Brusel," dodal.