Lidé a firmy žádají náhradu škody za 57,6 milionu a ušlý zisk za 227,3 milionu korun. Nejvyšší požadovaná částka od jedné fyzické či právnické osoby činí přes 108 milionů. Nároky podle krizového zákona lze uplatnit do šesti měsíců od doby, kdy se člověk o škodě dozví.

„V případě požadavku na náhradu ušlého zisku lze konstatovat, že takto uplatněný nárok nelze podle krizového zákona reparovat, přičemž žadatele lze odkázat na příslušné vládou schválené kompenzační programy," uvedla Malá. Odpovědnost za škodu podle krizového zákona pak podle ní nese stát pouze v případě, že byla způsobena zásahem krizových orgánů. Z posuzovaných žádostí nebyla zatím podle mluvčí žádná opodstatněná, vnitro tak zatím žádnou z požadovaných částek neproplatilo.

Server iRozhlas na počátku měsíce uvedl, že skupina asi 500 podnikatelů z různých oborů připravuje hromadnou žádost o odškodnění. Obrátili se na advokáta Daniela Zinráka, který se specializuje na náhradu škod. Zinrák nejprve prověří, kteří z podnikatelů splní kritéria pro podání žádosti. Žadatelé mohou podle advokáta uplatnit především fixní náklady, jako jsou třeba nájmy, leasingy na vybavení nebo stálé platby energií.

Názory právníků na to, v jaké míře mají lidé a firmy nárok na odškodnění za opatření při koronaviru, se liší. Například ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) řekla na začátku května České televizi, že stát opatřeními proti šíření koronaviru škodu nezpůsobil. Nepředpokládá proto, že by mohly uspět případné žaloby o náhradu škody.