Předkladatelé zdůvodňují navrhovanou úpravu zvýšením bezpečnosti i „ochranou interakce mezi jednotlivci ve společnosti“. „Obličej totiž tvoří základ pro rozpoznání lidí, stejně jako obličej umožňuje číst signály a pocity ostatních lidí. Obličej tak hraje zásadní roli ve vzájemné interakci v naší společnosti,“ stojí v důvodové zprávě.

Z hlediska bezpečnosti zahalování obličeje podle předkladatelů snižuje možnosti bezpečnostních složek odhalovat pachatele protiprávních jednání a lidi, kteří jsou hledaní nebo se pohřešují.

Zákaz by platil podle novely na veřejných prostranstvích a ve veřejně přístupných budovách s výjimkou případů, kdy zahalování obličeje souvisí „s plněním zákonné povinnosti, výkonem povolání, umělecké nebo sportovní činnosti nebo vyplývá ze zdravotních důvodů“. Autoři v této souvislosti zmiňují v důvodové zprávě bezpečnostní helmu policisty, masku herce v divadle nebo ochrannou přilbu brankáře při hokeji.

Formálně by navrhovaná zákonná úprava zákazu zahalování obličeje nahradila v přestupkovém zákoně současnou užší restrikci. Týká se lidí při cestě na organizované sportovní utkání a zpět a na místě takového utkání. Zákaz zahalování obličeje obsahuje také zákon upravující veřejná shromáždění.

Předlohu SPD nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci.

Zahalování na veřejnosti zakázalo šest zemí v Evropě, v některých dalších platí částečné restrikce. Prvním evropským státem, který vydal zákon zakazující nošení závojů a šátků zahalujících obličej na veřejnosti, byla v dubnu 2011 Francie. Ve stejném roce začal platit obdobný zákaz v Belgii, zákonné restrikce přijaly také Bulharsko a Lotyšsko. Loni schválil zákaz rakouský parlament, od letošního srpna platí restrikce v Dánsku.