Jak je známo, Pirátům „unikla" analýza zkoumající porušování podmínek jejich koaličním partnerem, tedy hnutím STAN. A ačkoliv se najde dost lidí, kteří se Pirátům budou za jejich snahu nalézt viníka jinde než u nich samotných smát, to, co Piráti nyní dělají, dává z jejich pohledu na věc smysl.

Předně, Piráti budou se svými čtyřmi poslanci pro smích celé volební období. S tím už nemohou dělat vůbec nic, jediná možnost je počkat, až se veřejnost a komentátoři vtipů nabaží. I to, zda se rozhodnou být ve vládě nebo nebýt bude mít na výsměch marginální vliv. V opozici by mohli být slyšet o něco více, zvláště když se ČT nebude chtít zvát okopávače vládních kotníků z SPD nebo ANO. Podílení se na vládě je pro změnu „zodpovědné", Piráti to slíbili a navíc, umožňuje to upíchnout straníky na ministerstvech. Ale pověst pátého kola u vozu je bude provázet po celé čtyři roky, pokud si poslanci z nějakého důvodu neodhlasují předčasné volby.

Co ovšem Piráty ještě čeká, je takzvaná „domácí zabíjačka". Z vedení strany zatím pro jistotu rezignoval jen Mikuláš Ferjenčík. Nicméně při redukci z 22 poslanců na 4 je jedna hlava, navíc dobrovolně nastavená, dost málo. Zatímco u ČSSD a KSČM byl viník celkem jasný a rezignoval promptně, u Pirátů se současné vedení zatím drží. Těžko říci proč. Je klidně možné, že má dojem, že svou práci odvedlo dobře nebo že bez něho by Pirátská strana byla v ještě větším svrabu než je nyní. Možná čeká na vyhodnocení od členské základny, možná se stranickým špičkám prostě nechce z funkce. Možností a jejich kombinací je mnoho.