Žádné no-go zóny u nás nejsou, tvrdí švédská vláda. A pak schválila miliardy na pomoc „zranitelným oblastem“

29.06.2018 19:15 | Zprávy

Švédská vláda vytrvale odmítá připustit existenci tzv. no-go zón. Nicméně podle vládního návrhu by se mělo investovat 2,2 miliardy švédských korun na boj proti segregaci ve „zranitelných oblastech“.

Žádné no-go zóny u nás nejsou, tvrdí švédská vláda. A pak schválila miliardy na pomoc „zranitelným oblastem“
Foto: Vít Hassan
Popisek: V jihošvédském městě Malmö, čtvrť Rosengard

Zmiňované „zranitelné oblasti“ představují místa, kterým se bez politické korektnosti říá no-go zóny. Jde převážně o okrajové městské čtvrti větších metropolí, kde tvoří značnou část místní populace přistěhovalci. Obvykle v těchto místech kvete nezaměstnanost, kriminalita a úřadům se zde jen obtížně daří prosazovat švédské zákony. Ve Švédsku údajně existuje více než šedesát takových oblastí, ale vláda se zdráhá nazývat je přímo no-go zónami.

„Vládní strategie se zaměřuje na snížení napětí ve společnosti a vytvoření bezpečnějšího Švédska,“ uvedla vláda ve svém prohlášení a konkrétně zmínila pět oblastí, v rámci kterých by měl být balík peněz použit. Jedná se konkrétně o zlepšení situace na trhu s bydlením, na trhu práce, v oblasti vzdělání, občanské společnosti a právě kriminality. Mezi nejznámější „zranitelné oblasti“ v zemi patří Rinkeby, Huby a Tensta ve Stockholmu. Další jsou také v Malmö a dalších městech.

Ze 2,2 miliardy švédských korun, což je v přepočtu přes 200 milionů eur, obdrží nejvyšší finanční podporu právě Stockolm. Hlavní město země dostane k dispozici na snižování kriminality či nezaměstnanosti asi 269 milionů švédských korun. Třetí nejlidnatější město Malmö potom obdrží asi 116 milionů švédských korun. Nejenom tato dvě města se zejména na svých předměstích potýkají se zvýšeným výskytem střelby v ulicích, která v posledních měsících zabila tři osoby.

Vedle potírání kriminality se bude vládní program zabývat také zlepšením vzdělávání. Zejména žáci a studenti s přistěhovaleckými kořeny na Blízkém východě či Africe zaostávají a i z tohoto důvodu se podílejí značnou měrou na kriminalitě. Podle březnové vládní zprávy až polovina žáků v Rinkeby není schopna pokračovat ve vzdělání na střední škole. Část vládního programu má však i ryze politický podtext.

V letošním a příštím roce chce vláda investovat přes pětaosmdesát milionů švédských korun, aby voliče z tzv. zranitelných oblastí zapojila do rozhodovacích procesů země. Cílem tohoto programu je konkrétně přivést zdejší obyvatele k volebním urnám pro volby do Evropského parlamentu v roce 2019. Kompletní program s investicemi ve zmiňované výši 2,2 miliardy švédských eur bude probíhat mezi lety 2018 až 2027.


 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pro

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Máslo je drahé. Co husí sádlo?“ Zaslechnuto na adventních trzích. A to nebylo vše

16:55 „Máslo je drahé. Co husí sádlo?“ Zaslechnuto na adventních trzích. A to nebylo vše

Že je klobása na adventních trzích za 120 korun, si už tak nějak zvykáme. Dvě deci svařáku za 60 mož…