Kemp ve svém komentáři pro deník The Telegraph upozorňuje, že na Ukrajině pomalu začíná zima, což znamená zamrznutí fronty na aktuálním bodě. „Ukrajinská protiofenziva chtěla dosáhnout strategického průlomu proti ruské obraně nebo způsobit dostatečný úbytek sil, aby došlo ke zhroucení nepřátelských sil, a zároveň tím povzbudit západní země, aby pokračovaly ve své podpoře. Toho bylo třeba dosáhnout dříve, než nastoupí zimní deště a nebudou moci být prováděny velké obrněné manévry. No, teď to období přišlo a k žádnému vysněnému průlomu před tím nedošlo,“ shrnuje plukovník aktuální stav bojů na Ukrajině.  

Žádné velké ukrajinské úspěchy navíc nejsou ani na obzoru, protiofenziva běží více než půl roku bez větších úspěchů. „Protiofenziva spíše došla směrem k mrtvému bodu, bez vyhlídky na proniknutí do silně opevněné ruské obrany se současnými vojenskými schopnostmi. A to může ještě být pro Ukrajinu, protože Rusko nepochybně připravuje vlastní ofenzivu proti vyčerpané ukrajinské armádě,“ varuje Kemp směrem k jaru příštího roku.

To, že ukrajinská protiofenziva nebyla úspěšná, je podle Kempa zejména chybou západních spojenců, kteří příliš dlouho váhají při poskytnutí klíčových zbraní a vybavení. „Tvrdou pravdou ovšem je, že protiofenziva by mohla být úspěšná, kdyby se USA a evropské země postavily razantněji na odpor. To se jim nepodařilo, poskytly pouze dostatečnou vojenskou pomoc, aby udržely Ukrajinu v boji, ale ani zdaleka ne tolik, aby zajistily vítězství proti tak silnému nepříteli. Každý krok byl poznamenán otálením a neochotou poskytnout Ukrajině vše, co potřebovala,“ má jasno plukovník Kemp.

Jako příklad uvádí nerozhodnost USA při dodávkách raket dlouhého doletu ATACMS nebo stíhaček F-16, které byly přislíbeny, ale jejich dodávka je stále v nedohlednu. Za tímto neúspěchem přitom stála úspěšná ruská odstrašující kampaň.

„V době, kdy bylo nutné jednat odvážně, se hrozby Moskvy o eskalaci setkaly s bázlivostí a strachem. Washington upřednostnil své absolutní bezpečí před ukrajinským vítězstvím. ATACMS jsou toho příkladem. Biden se obával Putinova hněvu, pokud by Ukrajině dodal zbraně, které by mohly zasáhnout ruské území. Přesto, což ukazuje prázdnotu jeho hrozeb, když byly ATACMS minulý měsíc poprvé použity, Putin je zlehčoval a tvrdil, že zbraně nemohou změnit situaci na frontové linii,“ podotýká Kemp, že ze strany ruského prezidenta jde o plané hrozby.

Jenže pomalé rozhodování o dodávkách klíčových zbraní dostalo Ukrajinu do zoufalé situace. Válka trvá dva roky, bylo spotřebováno ohromné množství vojenské techniky, vynaloženo mnoho peněz, zahynuly statisíce lidí a výsledek není žádný.  

„Evropští představitelé, z nichž mnozí od počátku váhali, mají nyní jen malou naději, že se jejich vojenská pomoc promění v úspěch na bojišti. Válka je unavuje a chtějí s Kremlem vyjednat dohodu o jejím ukončení,“ tvrdí Kemp a dodává, že pozornost světa se navíc stočila na Blízký východ, což je pro Rusko skvělá zpráva.

„Aktuálně se pozornost světa přesunula z Ukrajiny na Blízký východ, kde ruský spojenec Írán rozdmýchává regionální požár. Putinova strategie oslabit západní podporu Ukrajině nemohla být lépe naplněna. Důsledky blízkovýchodního konfliktu vyvolávají rostoucí obavy i doma, kdy americká a evropská města zasáhly masové propalestinské protesty,“ pokračuje plukovník Kemp.

I s ohledem na blížící se americké prezidentské volby se tak rýsuje možnost, že Američané budou tlačit na Ukrajinu, aby začala s Ruskem vyjednávat. „Co když se Biden rozhodne přimět Ukrajinu k příměří hrozbou odepření nebo omezení americké podpory? Jen málo evropských lídrů by mělo vážné námitky,“ má jasno Kemp a dodává, že za současného stavu věcí totiž může z konfliktu vyjít jako vítěz pouze Putin.